Petržel zahradní (Petroselium crispum)
K pěstování této dvouleté nenáročné byliny nepotřebujeme ani vlastní zahrádku. Stačí větší květináč, truhlík či znovu objevený a stále oblíbenější petrželák umístěný od jara do podzimu za oknem, v zimě třeba na lince v kuchyni. Jen pro zajímavost: rostlina pochází z východní části Středomoří (Makedonie, Tesálie). Ceněna je už od středověku, dnes se pěstuje prakticky v celé Evropě ve dvou nejdůležitějších podobách – jako petržel kořenová s dužnatým kořenem a petržel listová, poskytující nať a listy. Postupem času byla vyšlechtěna do forem s různou kadeřavostí. Klasickou kudrnku nyní drobně vytlačuje petržel plocholistá, chcete-li hladkolistá, která je aromatičtější a pikantnější.
Petržel se pyšní řadou vynikajících vlastností. Proto by se měla na našem stole objevovat co nejčastěji. Zelené lístky použijeme na ozdobu brambor, právě aktuálního bramborového salátu (vmícháním přímo do pokrmu také nic nezkazíme, ba naopak), porcí ryby, plněných vajec nebo nasekané do polévky. Zkrátka: sluší mnoha pokrmům. Nastrouhaný syrový kořen můžeme přidat do celerového salátu (to, co se tvrdí o blahodárnosti celeru v oblasti sexu pro muže, to platí o petrželi pro ženy). Ve starém Římě ji však dávali gladiátorům spíše pro povzbuzení síly v boji, než na jiných kolbištích.
Pro zdraví a pro krásu
Zdá se, že spojení “petržel, abys dlouho vydržel” má skutečně reálný základ, však posuďte sami. Jakéže to poklady tedy petržel skrývá? Zejména vysoký obsah vitaminů, například A, B, C, E, řadu minerálních prvků (železo, vápník, hořčík), přičemž zásadními účinnými látkami jsou silice. Je močopudná, dobře působí na trávicí trakt, čistí krev a příznivě ovlivňuje její tvorbu, rozšiřuje cévy, pomáhá při nepravidelné menstruaci, utišuje nervy, snižuje teplotu, osvědčila se též proti křečím, odstraňuje zápach z úst. Její užívání podporuje tvorbu moči, odvodňuje organismus, pomáhá při potížích s močovými kameny, bolestech ledvin a zánětu prostaty. Koho někdy potrápil zánět močových cest, ví, jak je toto onemocnění nepříjemné. Vypije-li vývar z kořene petržele, většinou se mu uleví. Je ovšem nutné, aby obrnil své chuťové buňky. Žádná delikatesa to vskutku není.
I když jsme si řekli, že je dobré při vaření na petržel nezapomínat, asi by to nestačilo. Jako léčivku ji užíváme i obvyklým způsobem ve formě čaje ze sušeného kořene či listů. Musíme si však dávat pozor na množství. Některé látky v ní obsažené působí ve vysokých dávkách toxicky. Proto se také nedoporučuje v těhotenství.
Široké využití má i čerstvá šťáva z kořene. Používá se zevně na pihy, rány, otoky, místa pobodaná hmyzem. Nakape se na kousek látky, kapesník nebo obvaz a přiloží na postižené místo. Nechá se tak dlouho, dokud nevyschne.
Že jste „zdraví jako řípa“? Pak se vám možná bude hodit alespoň recept na výrobu pleťové vody k čištění mastné pleti:
Nadrobno nasekanou čerstvou petrželovou nať zalijeme vodkou zředěnou vodou tak, aby byla všechna ponořena. Necháme dva až tři týdny vyluhovat, občas protřepeme. Po uplynutí doporučené doby přecedíme přes plátno do uzavíratelné nádoby.
