Nedávno jsem doma náhodou objevila již zapomenutou knížku „Předpověď počasí podle přírodních úkazů, podle chování živočichů a rostlin“. Poté, co jsem se do ní chvíli začetla, mě napadlo, že bych některé zajímavosti z ní mohla předat i vám.
Autorem knížky je Emanuel Strnad, popularizátor meteorologických událostí i jiných aktualit z prostředí Šumavy. Knížka obsahuje 2000 pranostik a pořekadel. Je rozdělena do následujících kapitol: I. Co nám prozrazují rostliny. II. Věštící zvířátka. III. Jaké jiné úkazy nám napoví něco o příštím počasí? IV. Člověk a počasí. V. Fouká vítr. VI. Teplota vzduchu. VII. Tlak vzduchu. VIII. Sluneční záření. IX. Vlhkost vzduchu. X. Oblaky a oblačnost. XI. Atmosférické srážky. XII. Mlha. XIII. Atmosférické fronty. XIV. Kouzelníci s počasím. XV. Pranostiky a jejich význam.
Vybrala jsem si pro vás kapitolu poslední. Každý měsíc bych z ní chtěla uveřejnit dva články. První článek by měl obsahovat výběr z podkapitoly nazvané Pranostiky jednotlivých měsíců roku, světic a světců, seřazených podle jejich svátků v měsíci. U prvního článku v každém ročním období pak ještě pranostiky k němu se vztahující. Ve druhém článku by měly být uvedeny pranostiky k danému měsíci podle tematických okruhů, do nichž jsou rozděleny v knížce.
Většina pranostik se váže k jednotlivým světcům v kalendáři. „Slovo pranostika vzniklo z latinského slova prognosticatio a znamenalo vůbec předpovídání. … V současnosti chápeme pranostiky jako lidové průpovídky a různá rčení, často i zveršovaná. Po obsahové stránce můžeme pranostiky rozdělit do dvou základních skupin. Pranostiky hospodářské a pranostiky týkající se většinou počasí, čili pranostiky povětrnostní. Pranostiky hospodářské se týkají různých „agrotechnických“ lhůt. Např. Svatá Margita hodila srp do žita. Povětrnostní pranostika se týká buď počasí k jednotlivému dni, nebo předpovědi počasí pro delší dobu. Např. Na svatého Matěje do závěje naleje. … Dodnes se zachovala také spousta pranostik ryze pověrečných.“ Mnoho pranostik se týká také pohyblivých svátků, které se odvozují od Velikonoc. Existuje i řada pranostik rýmovačných, které vznikly jen kvůli hezkému rýmu.
Na závěr vám přináším malou ochutnávku pranostik nevztahujících se ke konkrétním měsícům.
Pranostiky a rčení o větru
Vítr při východu slunce ohlašuje pěkné počasí, ale při západu ohlašuje déšť.
Severák přináší drsné počasí, ale zato stálé.
Východní vítr přináší počasí na sena, západní na zelí, jižní krupobití a severní psí počasí.
Jestliže táhnou mraky proti větru, očekávej druhého dne déšť.
Mlhy a pranostiky
Stoupá-li mlha vzhůru, je připraven déšť.
Pěknému počasí důvěřuj, když den začíná šedivou mlhou.
Jsou-li večer mlhy na lukách, potocích a řekách, připravuje se pěkné počasí.
Z mlhavých dní v zimě předvídají se rané jarní bouře.
Mraky – déšť - sníh
Neprší ze všech mraků, které jsou na obloze.
Když se nebe podobá rozcupované vlně, pěkné počasí brzy ustoupí.
Když po ránu plují na obloze bílé řasy, odpoledne a večer vystupují kupovité mraky, jetel stáhne své lístky dohromady, očekávej večer či v noci bouřku.
Když vystupují z jihu k východu mračna podobná kořenům, očekávej bouřku.
Zvířátka, rostliny a pranostiky
Větrné a bouřlivé počasí můžeme očekávat:
Je-li domácí dobytek smutný a řve-li hodně, když jej ženou domů, když mladé jalovice hodně skáčou.
Je-li slyšet rosničky ráno více než jindy.
Povalují-li se psi hodně na zemi.
Poletují-li neklidně vrabci a jiní malí ptáci.
Slunečné a teplé počasí v létě
Létají-li večer hodně netopýři.
Když komáři a tiplice poletují večer v hejnech.
Sedí-li pavouci dopoledne ve středu pavučiny a třesou jí nohami.
Když ryjí dešťovky hromadně malé kupky.
Deštivé počasí očekávejme
Lapá-li dobytek v poledne po vzduchu, hrabe-li kopyty a rohy v zemi a líže si nohy.
Nechtějí-li slepice ráno z kurníku.
Nechtějí-li psi žráti, válejí se po zemi nebo žerou trávu.
Budu ráda, když vás zkušenost a moudrost našich předků, vyjádřená v pranostikách, zaujme.
Literatura: Strnad, E.: Předpověď počasí podle přírodních úkazů, podle chování živočichů a rostlin. Praha, Levné knihy KMa, 2000.
