Letošní Vánoce byly bílé, ale také nakonec na blátě, takže předpověď počasí každopádně vyšla. Bylo od každého trochu.
Štědrý den byl opravdu štědrý, u nás od rána sněžilo. I příští den byl veskrze zimní. Po obědě mě dcera, která bydlí v Olomouci, vylákala na procházku do lesa. Od chvíle, co se tam začalo kvůli kůrovci kácet ve velkém, jsem se tam neodvážila, protože pohled na mýtiny mi rve srdce. Navíc jsou zplundrované všechny známé cestičky a les je plný osekaných větví, ale i vyvrácených stromů, které nepokáceli těžaři, ale vyvrátily vichry, které dokonávají dílo zkázy.
Nicméně tentokrát všechno milosrdně přikryl sníh a my se mohly kochat jen běloskvoucí zimní krásou.
Prošly jsme sídlištěm k dětské léčebně, která je během Vánoc opuštěná, ale na jednom z balkónů každoročně svítívá stromeček. Za léčebnou se prostírají už jen lesy. Na křižovatce jsme se vydaly k Hadí louce. Začalo se stmívat a z temných mraků také vydatně sněžit. Musely jsme dávat dobrý pozor na cestu, místy to bylo o zlomkrk, místy jsme procházely mírně zamrzlými a sněhem zapadanými kalužemi. Sníh i led nám pod nohama pěkně křupal, sněhové vločky se mi lepily nejen na brýle, ale také na fotoaparát. Užívaly jsme si přírody, ale také toho, že jsme v ní spolu. Měly jsme několik možností, kudy z lesa ven, ale nakonec jsme se rozhodly vrátit jinou cestou zpět k léčebně, kde na nás opět čekal rozsvícený stromek. Ještě pár snímků na rozloučenou a rychle domů, do tepla, na dobrou kávu a něco sladkého k ní.
Pavel jen nechápavě kroutil hlavou, co se nám na té slotě tak líbilo, a šel vařit kávu.
My věděly své a já jsem ráda, že jsem se nechala zlákat.
Dodatek k projektu Do stovky:
Protože na mapě se mi nepovedlo vyznačit trasu, kterou jsme prošly, pro ty, které baví číst a hledat v mapách, rozepíšu jednotlivé kroky: Vyšly jsme od křižovatky ulic Na Sídlišti a Wolkerovy, pak odbočily doleva na Sadovou, po ní pokračovaly po Sokolské a dále Lázeňskou. V téměř pravoúhlé zatáčce jsme z ní odbočily doprava a po vyčárkované pěšině odbočily doprava, prošly Hadí loukou, lesem k průmyslové zóně a odtud prudce doprava zpět na Lázeňskou (vyšly jsme u léčebny). Přešly jsme přes křižovatku na Sokolskou, z ní na konec Mánesovy a po Wolkerově domů. :-)