Proč pláčeš, když
slunce svítí venku?
Pusť ho k sobě na chvilenku,
ať prozáří ti hruď,
zase do života
vrátí se ti chuť!
Mrazivý vítr
hladí tvoje tváře,
krásně se ti červenají
a jde z tebe záře.
Víš dobře, co dokáže
slunce, voda, vzduch,
dobře víš, že nejsi
jen člověk, hlavně jsi
D U C H.