Výsledkem často je, že se v domácnostech objevují věci, které nikdo nepotřebuje a které nakonec ani výhodně koupené nebyly. Nepodlehnout slevám je těžké, ale jde to.
Vítězem bývá ten, kdo se v každoročním lednovém slevovém šílenství naučil takzvaně chodit. Ten, kdo ho bere jako příležitost porozhlédnout se, zda neuvidí něco, co by se mu hodilo, co potřebuje a zdálo se mu to dříve drahé. Dokáží to zpravidla lidé, kteří vědí, že při kontaktu s nápisem sleva je dobré položit si následujících pět otázek.
Udělá mi to opravdu velkou radost? Nebo si to kupuji jen proto, že je to levnější, než bývalo? Tyto otázky bývají prospěšné zejména, když se jedná o nákup oblečení. Jsem tím svetříkem tak nadšená, že si ho obléknu hned zítra? Je to letní tričko tak super, že se na něj budu chodit dívat do skříně a těšit se na první teplé dny? Nebo tam bude svetřík i tričko ležet? Pak si je obléknu a řeknu: hm, no nevím, nic moc, ale byl to výhodný nákup, bylo to levné? Pod vlivem představ, že je nákup oblečení takzvaně výhodný, totiž velmi často kupujeme kousky, které bychom si jindy nekoupili. Ideální tedy je, pokud vidíme kabát, který se nám v listopadu líbil, ale zarazilo nás, že stojí čtyři tisíce. Najednou stojí dva. Je to přesně ten, který jsme okukovali, který nás upoutal. Ano, v takovém případě stojí za to do něj investovat, protože je vysoká pravděpodobnost, že když nás zaujal už dříve, budeme ho nosit rádi i v dalších letech. Udělá nám totiž radost.
Je to opravdu výhodná sleva? Kolik to zboží stálo před tím? Všimněme si, jak obchodníci důmyslně přelepují původní ceny dalšími a dalšími papírky s cenami novými. Ve výsledku máme pocit, že když je finální viditelná tisícovka pátým papírkem, určitě byla předešlá, natož původní cena mnohem vyšší. Ale byla? Co když to zboží běžně stojí tisícovku a my jen podlehli pocitu, že je výhodné?
Proč je něco zdarma? Ano, zdá se být výhodné koupit si toustovač a dostat k němu varnou konvici zdarma. Ale potřebuji opravdu tu varnou konvici, když jednu doma mám a další mám na chatě? Nestojí ve výsledku podobný či stejný toustovač jinde méně než ten, ke kterému se takzvaně rozdává konvice? Co když to, co je takzvaně zadarmo vlastně zaplatíme vyšší cenou toho prvního výrobku? Proč mi vlastně obchodník či výrobce chce dát něco zadarmo? Není to divné? Co ho k tomu vede? Láska k bližnímu? Čím více podobných otázek si při zdánlivě výhodném rozdávání zboží zadarmo položíme, tím méně nevyužitého harampádí pak doma máme.
Bude se to jednou hodit? Nebude. Pokud přistupujeme k nákupu s vědomím, že tu věc uložíme a třeba jednou použijeme, znamená to, že ji vlastně nepotřebujeme. Mít v komoře tři pánve, friťák a čtvery papuče jen proto, že jsme to koupili ve slevách, není známkou dobrého hospodaření, ale právě naopak. Je vysoce pravděpodobné, že za rok ty pánve, friťák i papuče budou stát ještě méně a objeví se mnohem modernější a lepší modely. Nakupovat ve slevách takzvaně do zásoby je v současné době plné rychloobrátkového zboží zbytečné.
Opravdu musím něco koupit? Když se v době slev vypravíme do nákupního centra, velmi často získáme pocit, že když už jsme tam dojeli, přece neodejdeme s prázdnou. Že je třeba něco koupit, když už tam jsme a když jsou ty slevy. Nemusíme. Může to být jen vycházka, průzkum situace, příležitost dát si tam kafe a porozhlédnout se. Něco koupit můžeme, ale rozhodně nemusíme. Ne, není to škoda, nepropásneme výhodnou příležitost. Slevy se totiž staly běžnou součástí života. Byly, jsou a budou. Po lednových přijdou ty valentýnské, pak jarní, pak letní, pak black friday, pak předvánoční, pak povánoční a pak zase lednové.
Hana Charvátová pro i60
