Ve skutečnosti je tomu právě naopak. Jak poznat jídlo, které máme zapsáno pod nálepkou zdravé, ale ve skutečnosti naší kondici dělá špatně?
Typickým příkladem jsou zeleninové chipsy. Staly se velkou módou. Jsou celerové, řepné, mrkvové…. Zkrátka, jde o plátky zeleniny usmažené tak, že vzhledem i chutí připomínají klasické bramborové lupínky. Mají úspěch, protože ze všech stran slyšíme, že chroupání brambůrků je jedno velké zlo. Jenže my máme chuť chroupat, křupat, mlsat. Tak na trh přišly chipsy zeleninové, které vyvolávají dojem, že jsou zdravé. No však jsou zeleninové, tedy musí být zdravé. Omyl. Čím dál více lékařů a výživových poradců upozorňuje na to, že zeleninové chipsy jsou stejně mastné, obsahují stejně tolik soli a kalorií.
Jinými slovy, sto gramový sáček brambůrků má přibližně obsahuje přibližně třicet dva gramů tuku a jeden a půl gramu soli. Ten stejný se zeleninovými smaženými chipsy obsahuje třicet jedna a půl gramu tuku a o něco málo méně než jeden a půl gramu soli. V podstatě tedy stejné hodnoty toho nezdravého. Ale co je horší, testy ukázaly, že zeleninové chipsy obsahují mnohem více látky akrylamid, kterou Evropský úřad pro bezpečnosti potravin označuje za nevhodnou a doporučuje ji co nejvíce v potravinách omezovat.
Nejím pečivo, místo toho si dávám rýžové chlebíčky. Takto postupuje hodně lidí snažících se hubnout nebo žít zdravěji. Ti, kteří holdují klasickému pečivu, říkají této alternativě posměšně: polystyren. Ano, jsou to takové ty chlebíčky, které vypadají jako z umělé hmoty a přiznejme si, chuťově nijak vábné taky nejsou. Mnohdy je lidé přesto ukázněně chroupají, protože mají pocit, že kdyby si místo nich dali krajíc chleba s máslem, výrazně by tím zhřešili. Opak je pravdou. Fungují podobně jako sladkosti. Po jejich konzumaci má člověk brzy hlad. Mají totiž vysoký glykemický index. Neznamená to, že by byly škodlivé. Ale jíst výhradně je, přestože na ně člověk nemá chuť a odpírat si klasický rohlík nebo krajíc chleba, je v podstatě nesmyslné.
Místo čokolády nebo dortíku si dáme sušené ovoce. To nyní dělá hodně lidí, když mají chuť na sladké. Zní to logicky. Uspokojí se, dodají si sladkost, ale je to ovoce, tudíž jde o zdravou potravinu. Na toto téma proběhla řada studií. Ukázalo, že lidé, kteří sušené ovoce jedí ve větším množství, mají lepší příjem živin a že jde o způsob jak rychle doplnit hladinu cukru třeba při sportu. Ale pokud žena, která se snaží hubnout, urputně odmítá dortík, kousek čokolády nebo bonbon a pak si dá večer sáček sušeného ovoce, dělá pro sebe velmi špatně. Hrnek rozinek například obsahuje pětinásobek cukru a kalorií, než kdyby si člověk dal hrnek čerstvých hroznových bobulí. Upírat si jednou za čas dort ke kávě a místo toho se ládovat výhradně sušeným ovocem je zkrátka další nesmysl.
Pijeme džusy, protože jsou zdravé. Otázkou je, co si kdo představuje pod výrazem džus. Pokud čerstvě vymačkanou ovocnou či zeleninovou šťávu, je to v pořádku. Pokud barevné tekutiny z krabic, je to problém. Obsahují velké množství jednoduchých cukrů, většinou s ovocem nemají nic společného, takže do sebe lidé dostávají v podstatě chemický koktejl. Takže platí to, co u předešlých příkladů. Když si člověk dá v restauraci sklenku džusu, protože na ni má chuť, je to v pořádku. Pokud do sebe celý večer vlévá litry džusu a poučuje kolegy, že pít víno a pivo je nezdravé, není to v pořádku. Všechny tyto příklady potravin, které se nám vloudily do životů a předstírají, že nám s nimi bude lépe, jsou totiž ve skutečnosti výsledkem výborných marketingových tahů výrobců a obchodníků. Jen si všimněme, že právě na džusy a jiné takzvaně zdravé potraviny je nejvíce reklamy.
Když ze všech stran slyšíme, že je něco zdravé, uvěříme tomu. Nejlepší cestou však zůstává to, co platilo odedávna. Je třeba jíst pestře. Všechno a v co možno nejpřírodnějším, nejpůvodnějším stavu. Jablko je prostě vždy lepší než jablkový džus. A sáček smažených klasických brambůrků a sklenka vína jednou za čas taky ještě nikoho nezabily.
Hana Charvátová pro portál i60
