Tentokrát jsem trenéra překvapila a připravila sedmikilometrovou trasu sama. Jenže meteorologové našemu výletování ani trochu nefandí. Hlásí holomrazy a smog. V noci opravdu bylo mínus sedm, ale v poledne má být jen nula. Vyrážíme po jedenácté k nádraží a kupujeme jízdenky. Vlak čtyři kilometry ujede za tři minuty. Dolní Lutyně! Vystupujeme! Smog je hnusné šedé mléko. To zas budou nekvalitní fotky, ale co nadělám, nejde o fotosoutěž, jde o dokumentaci.
Tentokrát ztrácím rukavici hned při prvním focení. Jenže zima je tak veliká, že se po ní okamžitě sháním a opravdu, ještěže je taková barevná a je na zemi pěkně vidět, asi dvacet metrů se pro ni vracím.
U hájenky odbočujeme doleva ke zpustlému statku.
Míjíme první řopík. Po cestě zahlédneme ještě pět dalších. Historie budování pevností v Československu, zejména u Bohumína, na Opavsku a Bruntálsku, se začala psát v r. 1935. Při budování železobetonového opevnění v období mezi lety 1935 a 1938 bylo celkem postaveno 263 bunkrů, většina z nich na severní hranici s Německem, a zhruba deset tisíc lehkých pevnůstek, nazývaných řopíky podle zkratky Ředitelství opevňovacích prací – ŘOP.
Na trenéra nesahat - je pod vysokým napětím a se mnou ještě s vysokým vypětím!
Cesta má přede mnou v dáli mizí....a protože se zdržuju focením, mizí ve smogu i Dimko
Silnicí mezi poli se dostáváme do místní části Bohumína - Nové Vsi.
Restauraci Na valech znají hlavně mladí, konají se zde oblíbené diskotéky. Já na taneček moc nevypadám, už mám v nohách pět kilometrů a ještě dva mi domů chybí.
Odbočujeme na cyklostezku v ulici Na hrázi. I přes mráz potkáváme několik cyklistů. Teď sednout na kolo, jsem za pět minut doma!!! Pěšo si ještě počkám a bolí mě páteř, au au au.
Pokračujeme po nejnovější bohumínské cyklostezce vedoucí z Nové Vsi přes budoucí oázu odpočinku - lesopark Na panském. Byla dokončena na konci roku. Dimi zkoumá novou lávku přes potok Flakůvku.
Půlkilometrovou stavbou za 11 milionů se dostáváme k Penzionu ve věži. Jméno jsem mu dala já. Penzion vznikl rekonstrukcí staré vodárenské věže. Město v roce 2007 vypsalo soutěž na jeho název. Navrhla jsem spoustu poetických názvů souvisejících s vedlejším aquaparkem - např. Akvabela, Vodník, Rusalka...jenže pak jsem zauvažovala, že lidi stavbě dál budou říkat věž a tak jsem připsala ještě jeden název: Penzion ve věži......a tento návrh vyhrál a za ta tři slova jsem dostala unikátní honorář - plavenku do bazénu a sauny v hodnotě sedm tisíc! Chodila jsem na bazén víc jak tři roky zadara!
Ulicí Janáčkovou se dáváme kolem Domu dětí Fontána
Vcházíme do Parku Petra Bezruče. Slezský bard svůj park hlídá
I v zimním období jsou obydlené ptačí voliéry. Tento krasavec mi nejdříve ulítl ze záběru, aby se vzápětí vrátil s nějakou dobrůtkou, kterou mu chovatel připravil
Touto částí parku vede naučná stezka, bohužel tabulky o místních stromech jsou často napadány vandaly a stále se musí znova doplňovat nebo opravovat
Stromy vyměňujeme za betonovou džungli, tohle je náměstí Budoucnosti, vypadá docela zeleně, ale je obklopené paneláky, které se právě ztrácí ve smogu
Už se pomalu blížíme k domovu, tohle je Benešova škola
Ještě posledních pár metrů, vítá nás náš dům a má orchidejová okna v prvním poschodí
Honem teploučký čajík a dozvuky Vánoc
a jdu si to napsat do Stovky, třeba se mi tam povede i mapka...a kdyby ne, tak tady je aspoň taková
