Blížící se jaro je impulsem k vyšší aktivitě, ke změně návyků. Jenže právě tím si mnozí často škodí. Přehánějí to a právě proto je jaro paradoxně obdobím častých nemocí a únavy.
Mnoho lidí se těší, co všechno s prvními slunečními paprsky a teplejšími dny zvládnou, ale výsledkem je, že jsou unavenější a ještě více bez nálady, než byli v zimě. Lidský organismus je totiž po zimě oslabený, vyčerpaný, má nedostatek slunce i vitamínů. Jenže mnozí lidé ho právě v této rizikové době přetíží a chtějí po něm, aby jel na plný výkon.
„Je to individuální, ale některé lidi zima vyčerpává. Je proto nesmysl, aby hned s prvními slunečnými dny chtěli podávat výkony. Mnozí však ihned zryjí zahradu nebo vyrazí na dlouhý výlet a pak se diví, že se cítí ještě vyčerpanější,“ uvedl psychiatr Jan Cimický.
Takový případ loni na jaře řešili v jedné pražské rodině. Sedmdesátiletý Jan se svou o něco mladší ženou Evou vyrazili na výlet do hor. Dali si celodenní výšlap, na horské chatě měli objednaný nocleh. Večer tam dorazili, ale místo očekávaného odpočinku u večeře a vína, oba dostali vysoké horečky. „Telefonovala jsem dokonce dceři, aby pro nás přijela. Nikdy se nám to nestalo. Mysleli jsme, že jsme něco oba chytili. Ale lékař nám řekl, že je to horečka z únavy, že jsme prostě přepjali síly. Je to pravda. Celou zimu jsme se v podstatě nehýbali a pak jsme si dali takovou nakládačku. Jsme prostě blázni,“ vypráví Eva. Zatímco ji horečka klesla a za pár dnů se cítila dobře, Jan marodil několik týdnů. Bolely ho klouby, cítil se malátný, měl dlouho velmi špatnou náladu. „Myslím, že nakonec mě ze své nemohoucnosti i to, čemu se říká jarní deprese,“ říká Eva.
Jenže pozor. Výraz jarní deprese se sice používá často, ale psychiatři ho slyší neradi. Depresi si totiž člověk nepřivodí sám tím, že přecení své síly ani ji nezpůsobí to, že se změnilo počasí. Deprese je nemoc, dlouhodobý stav. To, že se lidé cítí na jaře mrzutí, unavení a bez nálady, není deprese, ale už zmíněná reakce organismu na změny. Vhodnější než výraz jarní deprese je slovní spojení jarní únava.
„Na jaře to táhne ven i ty největší lenochy. Lidé začnou mít pocit, že je třeba sportovat, být co nejvíce venku, dosahovat výkonů. Jenže mnohdy jsou po zimě unavení, oslabení a nezjistí si předem u lékaře, zda si takovými razantními změnami životního stylu paradoxně neškodí,“ upozornila lékařka Kateřina Cajthamlová.
Takových jarně přetažených jedinců přibývá. Roli v tom hraje i současná doba, ve které lidé ze všech stran slyší, že je třeba být aktivní, cvičit, běhat, akceptovat módní trendy, ať už jde o jídlo či oblečení. „Loni jsem si v únoru naordinovala očistnou detoxikační kůru. Nakoupila jsem si nové šmrncovní oblečení, začala jsem chodit do fitka, jedla jsem jen zeleninu a pila jen zelený čaj. Výsledkem bylo, že mi bylo celý březen tak mizerně, že jsem v tom novém oblečení nikam nešla. Cítila jsem se slabá, unavená, nakonec jsem skončila u lékařky. Ta mi řekla, že jsem přehnaně razantně změnila životní styl, že mám ubrat plyn, že můj organismus je oslabený,“ vypráví šestapadesátiletá Monika. Vzpomíná na to, že nakonec loňské jaro prožila v tak špatné náladě, že byly dny, kdy se jí vůbec nechtělo vycházet z domu. „Venku bylo krásně, mně bylo divně a tak jsem se utápěla v pocitech, že žiju sama a nikomu na mě nezáleží. Nevím, co to na mě padlo právě v době, na kterou jsem se celou zimu těšila,“ říká.
Psychiatři mají vypozorováno, že právě na jaře dochází nejčastěji k sebevraždám. Již řadu let se týmy vědců snaží rozklíčovat, proč tomu tak je právě v této době. Ano, když vysvitne slunce a začne být teplo, končí se svým životem mnohem více lidí než v ponurých měsících jako je třeba listopad, prosinec, leden či únor. Jedním z možných vysvětlení je, že pěkné počasí vyvolává v mnoha lidech pocit selhání, samoty, zbytečnosti. „Vždy na jaře mi připadá, že všichni jsou mladí, hezcí a mají se rádi. Ženy vytáhnou barevné oblečení, na všechny někdo čeká, s někým někam vyrážejí. Připadám si stará, nemocná, osamělá. Zatímco v zimě mě takové chmurné myšlenky nenapadají, na jaře ano,“ říká jednasedmdesátiletá Hana, která přesně ví, o co se jedná, když čte různé články týkající se jarních únav a špatných nálad. „Těžko se to vysvětluje, ale opravdu se na jaře cítím mizerně. A když jsem se tyto pocity snažila překonat sportováním nebo tím, že jsem vyrazila do společnost, vůbec to nepomáhalo, spíš naopak,“ podotýká.
Je to zvláštní, ale pro mnoho lidí je jaro opravdu obdobím, na které se netěší. A pro mnohé, kteří se na něj těšili, se mění v období, které si nakonec neužijí tak, jak plánovali. Mnohdy je zatím obyčejná neschopnost odhadnout své síly, mnohdy možná něco, co ještě žádní lékaři a vědci nerozklíčovali. Každopádně je vhodné vkročit do toho ročního období s pokorou a rozumem. Zahrádka se dá zrýt za několik dnů, nemusí to být během soboty. Ten lehounký bílý kabátek ještě pár dnů ve skříni vydrží, za nachlazení nestojí. A cyklistický výlet do hor je fajn, ale jestliže jsme celou zimu na kole neseděli, může být napoprvé spíše kratší.
