Důchodci v Česku mají 95 procent svých příjmů od státu. Z jiných zdrojů pocházejí pouhá tři procenta jejich peněz. Zbývající dvě procenta částky, s níž penzisté hospodaří, si přivydělají. Uvádí to publikace o vývoji životní úrovně v Česku. Podle těchto údajů se za poslední dvě desetiletí podíl peněz od státu v peněženkách důchodců mírně zvětšil. Část příjmů z pracovní činnosti se zmenšila a z ostatních zdrojů se příliš nemění. Loni měl člověk v penzi v průměru celkem 11 670 korun čistého měsíčně.
V loňském roce představoval důchod s případnou další sociální pomocí od státu 95 procent čistého příjmu důchodců a důchodkyň. V roce 1993 to bylo 92 procent. Tehdy přivýdělek činil čtyři procenta celkové částky, kterou měli penzisté měsíčně k dispozici. V minulém roce to byla necelá dvě procenta jejich peněz. Ostatní zdroje tvořily před dvěma desetiletími zhruba čtyři procenta a loni tři procenta příjmů.
Senioři však hledají uplatnění obtížně. Firmy se také často zbavují starších pracovníků hned poté, co dosáhnou penzijního věku.
V roce 1993 penzisté hospodařili s 2924 korunami čistého měsíčně. Reálně si za tuto sumu mohli v souvislosti s růstem životních nákladů dovolit čtyři pětiny toho, co v roce 1989. V roce 2000 měl důchodce k dispozici v průměru již 6264 korun, tedy zhruba 96 procent reálné hodnoty před revolucí. Loni to bylo zmíněných 11 670 korun, tedy reálně o čtvrtinu víc než v roce 1989.
Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Lidé nad 65 let tvoří teď zhruba 16 procent obyvatel a jejich podíl bude narůstat. Demografové i ekonomové upozorňují na to, že nynější důchodový systém tak není dlouhodobě udržitelný. Pokud by se neposouval věk odchodu do penze a nezměnila se valorizace, propadla by se důchodová soustava do dluhů. Ty by za půl století překročily už celý roční hrubý domácí produkt Česka a do konce století by činily 260 procent HDP.
Politici proto řadu let jednali o reformě a o tom, že by se lidé měli na stáří snažit víc zajistit sami. Až letos předložila vláda důchodovou reformu, která má umožnit lidem přesměrovat tři procenta z odvodů na důchody do vlastního spoření u fondů. Přidat k nim musí ještě dvě procenta ze svého. Model kritizují někteří ekonomové, odbory i opozice. I když je reforma, chybí k ní jeden z doprovodných zákonů, který prezident vetoval. Zdůvodnil to tím, že nad reformou není širší shoda. Sněmovna by tedy o normě měla opět definitivně rozhodnout v říjnu.
