Překvapení na Via Appia
FOTO: autorka

Překvapení na Via Appia

19. 3. 2019

Navštívili jsme Řím a já se už předem těšila na všechny ty památky, ale nejvíce na to, že uvidím a projdu se vlastníma nohama po tisícileté silnici Via Appia, kudy kráčely dějiny.

Užívala jsem si to, v duchu pochodovala s římskými legiemi, slyšela nářek otroků na křížích podél, nahlížela otevřenými vraty do vil skrytých v zahradách, které vypadaly jako za starých časů, zkrátka jsem se v duchu úplně přenesla do starého Říma a ztratila pojem o čase…

Silnice byla tichá, byli jsme tam brzy ráno, aby nás nikdo nerušil – přesto kolem nás proběhlo několik novodobých Římanů v ranním joggingu. Ty jsem ještě snesla. Ale zrovna když jsem si na jednom krásném úseku cesty připravila foťák, že si udělám perfektní snímek na památku a hodlala jsem si dokonce vyfotit i svou nohu na té staré dlažbě,  najednou šok !  Do  mého  nádherného starověkého obrazu mi vjel nějaký šílený moderní tmavomodrý sportovní auťák! Nevěřila  jsem svým očím,  no jasně, nějaký bohatec, to určitě z té vily, co jsem tam naposled nakukovala…

Stála jsem tam u cesty jak sloup a v obličeji jsem měla určitě svůj přísný výraz, když se mi něco nelíbí. Ital okamžitě zpomalil a najednou pustil volant, málem, že si neklekl za jízdy na sedadlo, a začal tím typicky italským způsobem gestikulovat a pantomimou mi naznačoval, jak ho to strašně mrzí, že tudy jede, a že se mi moc  omlouvá ! A že jako kdyby tam nebyl, ať na něj nekoukám a nenechám se rušit…(anebo šlo pouze o to, abych ho nepráskla a on neplatil pokutu ? Nevím… no vlastně - nějak se z té vily musel dostat, když nechtěl po svých ).

Prominula jsem, co jsem taky mohla dělat, když jsem se musela začít smát tomu jeho tyátru.

A co jsem taky čekala? Italové mezi svými troskami památek žijí, i tuhle silnici tedy běžně používají. Ostatně – ta silnice  je  tady už tisíce let, ta už něco zažila a vydržela. Ta není jako ty naše, pořád flastrované a pořád k ničemu! Tak aby nevydržela, že po ní teď jezdí auťáky místo povozů! Přesto mi z toho bylo nějak divně – připadalo mi to…no… skoro jako nějaká svatokrádež či co a naskočilo mi rčení PANTA RHEI – vše plyne. Zkrátka připomnělo mi to, jak neúprosný je čas, a to pro každou epochu.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.2 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%