Když člověk, který se chystá do penze nebo už v ní je, slyší od příbuzných podobné věty, měl by zbystřit všechny smysly. Lepší je být označen za sobeckého skrblíka, než si zadělat na malér.
Mnoho lidí vyššího věku má nějakou nemovitost či pozemek. Za život si postavili domky, splatili je. Mnozí si koupili byt do osobního vlastnictví. Zkrátka, žili skromně, šetřili, protože jim připadalo důležité mít na stáří vyřešené vlastní bydlení, nebýt v nájmu, nebýt na nikom závislý. A mnoho z těchto lidí má ve své rodině někoho, kdo má přesně opačný problém. Nemá kde bydlet. Nájmy jsou drahé, na vlastní bydlení mnozí mladí lidé nedosáhnou. Potřebují půjčky, hypotéky. V lepším případě na pořízení domu či bytu, v horším případě na pohodový způsob života plný cestování, wellness víkendů a dobrého jídla v restauracích. Kdo pomůže? No, babička nebo děda přece. Vždyť mají vše vyřešeno, jsou vlastníky nemovitostí, mohou jimi ručit.
Případů, kdy starší člověk dal do zástavy bance svůj byt či dům, aby jeho děti či vnuci dosáhli na hypotéku či jiný typ půjčky, je mnoho. Bohužel, je mezi nimi i mnoho takových, kdy se to těm dobrodincům nevyplatilo.
„Byla to největší pitomost mého života,“ říká čtyřiasedmdesátiletý Bohumír z jižní Moravy. Svým malým domkem, ve kterém po smrti manželky žije sám, se před sedmi lety zaručil synovi. Ten se totiž rozváděl. Byt nechal bývalé ženě, založil novou rodinu a potřeboval nové bydlení. „Žije v Brně, má tam dobrou práci v počítačové firmě, vždy se tvářil, že hodně vydělává. Jen neměl tolik v hotovosti, aby mohl koupit nový byt či domek. Čekal s novou ženou dítě, potřebovali bydlení řešit. Nenápadně mi naznačil, že kdybych se zaručil svým baráčkem, dostal by výhodnou hypotéku, bydlení by mohl hned pořídit. Měl vyhlédnutý krásný velký dům na skvělém místě. Tvrdil, že je to výborná investice. Tak jsem to udělal. Nenapadlo mi, že vlastně pro banku není bonitní klient, když mu půjčku nedá bez ručitele. Bylo to od začátku všechno špatně, bylo tam více nejasností,“ přiznává Bohumír.
Po dvou letech se ukázalo, že jeho syn nesplácí bance v řádných termínech, protože měl dluhů mnohem víc. Auto na leasing, dva spotřebitelské úvěry, k tomu ženu na mateřské, malé dítě a alimenty na dvě děti z předchozího vztahu.
„Najednou mi telefonovali z banky. Já to nechápal. Přišel dopis, že pokud se dlužná částka nesplatí, budou ji vymáhat po mně nebo přijdu o dům. Syn mě několik měsíců ujišťoval, že se nic neděje, že má vše pod kontrolou. Nakonec finančně vypomohla dcera, a to jen proto, aby mě vytáhla z maléru. Jak si to kluk s ní vyřešil mezi sebou, nevím a ani vědět nechci. Je mi z toho moc smutno. Mám pocit, že syn jen čeká, až natáhnu kopyta, aby mohli můj dům prodat a on přišel k nějakým penězům. Ručit vlastním domem někomu, byť je to rodina, je pitomost,“ tvrdí Bohumír.
Případů, kdy se senioři ocitli dokonce v exekuci, není málo. Někteří se do exekuce dostali kvůli vlastní půjčce, jiní právě proto, že ručili někomu z rodiny. „Exekucí na důchod přibývá. Čím dál častěji vyplácíme peníze určené na účty důchodcům přímo na účty věřitelů. Z důvodů zřízení exekuce už tak byla vyplacena skoro miliarda,“ uvádí Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Pro mnoho lidí je to velmi těžká situace. Na jedné straně by chtěli pomoci dětem či vnukům, na straně druhé mají strach, že se tím dostanou do problémů. „Mladí si nyní berou půjčky a hypotéky běžně, připadá jim normální mít dluhy. Já se dluhů celý život bála. Teď se na mě všichni v rodině dívají jako na lakomou bábu, když jsem odmítla zaručit se vnučce za půjčku na byt. Asi jsem ji zklamala. Jenže já mám z jakýchkoli finančních transakcí strach. Stejně jí po mně můj byt zůstane. Jenže ona tvrdí, že potřebuje bydlet ve vlastním teď hned, je ochotna se kvůli tomu zadlužit. Říká, že splácet bude v pohodě, že vydělává hodně, že jen potřebuje, aby se jí někdo zaručil. Nerozumím tomu. Známá říkala, že by vnučka mohla sama ručit svým bytem, na který si půjčuje, že není třeba, aby do toho tahala mě. Nevím, jsem z toho zmatená, zoufalá, takovým věcem nerozumím. Možná jsem opravdu sobecká,“ přemítá osmašedesátiletá Naďa z Ostravska.
Existuje nějaká rada pro lidi, které mladí příbuzní požádají, aby jim ručili za půjčku svou nemovitostí? Pokud se rozhodnou, že to udělají, na co by si měli dát pozor?
"Obezřetnosti není nikdy dost, prostudujte si smlouvy, podívejte se, u jakého subjektu si příbuzný půjčuje, jaké podmínky jsou aktuálně na trhu obvyklé, zejména některé nebankovní subjekty nastavují podmínky půjček velmi nevýhodně. Dala bych si pozor na tzv. podnikatelské úvěry, které bývají úročené vyšší sazbou, opatřeny mnoha sankcemi, neboť nejsou pod ochranou pravidel pro spotřebitele," upozorňuje advokátka Simona Rašková.
Velkým rizikem jsou podle ní tzv. notářské zápisy, kterými se ujedná tzv. přímá vykonatelnost, takový dlužník a jeho spoludlužníci či ručitelé jsou předáni při prodlení ihned k exekuci, bez předchozího projednání věci soudem. "Obecně platí, že v případě úvěru na bydlení, jehož podmínky jsou nyní nastaveny v zájmu dlužníků poněkud přísněji, než dříve, by žadatel, případné žadatel s manželem, měl na úvěr buď dosáhnout bez dalších spoludlužníků a zajistit jej kupovanou nemovitosti, a nebo si jej prozatím nebrat," dodává Simona Rašková.
