V tramvaji byl mladý muž. Měl na sobě tričko a kraťasy. Nebyl bezdomovec. Neměl boty, byl tedy bezbotovec; nebo bezbotec. Zaujal mě zejména proto, že to červnové ráno pršelo a bylo 15 stupňů.
Na další dvě hodiny jsem měla zábavu. Vymýšlela jsem slova s předponou bez, která by označovala člověka. Zůstala jsem jen v okruhu toho, jak vypadá a co nemá na sobě.
Napadla mě následující slova: bezvlasec, bezchlupák, bezchlupec, bezzubka, bezzubák, beznoha, bezprsťák, bezbrýlec, bezšatec, bezkošilec, bezkošilák, beztílkáč, beztrikáč, beztrencl, bezponožka, bezponožák, bezfuseklák, bezkloboukáč, bezčepicák.
Některá taková slova v češtině existují, např. bezhlavec, beznožka. Příjmení: Beznoska, Bezruč (beznosec, bezrukáč ovšem neexistují), Bezpalec.
Pak jsem zkusila opak – vytvářet slova s předponou s: označující, že člověk má něco, čím se vyznačuje. To bylo horší: shrbec (vedle hrbáč), sholec, sbrýlec, sfajfkáč, sortézák, sboulec.
Budu ráda, když připojíte své nápady.