Nebe jako šmolka se říká modré vymetené obloze a taková byla úterní odpoledne. Naše kola u auta nevedla nikam jinam než na Střížovický kopec. Nikde ani noha, trochu víc sice foukalo, ale to nám nijak nevadilo. Až po chvíli jsme sem tam potkali pejskaře, kteří využili nádherné slunné odpoledne k procházce, tak jako my a naši miláčci.
Příroda se probouzí pomalu k životu. Je sice ještě v mírném polospánku, ale sem tam je už vidět, že má snahu, aby nás opět potěšila vůní, krásou a azurovým nebem. Nabízím vám trochu z toho, co mi bylo umožněno vidět.
Přeji všem krásné velikonoce a jaro prožité v pohodě a klidu.
