K doktorce Klouparové se chodí simulovat. Manželka profesora Kloupara, zvaného Chlebíček, má pochopení pro různá studentská ohrožení. Uznává vždy prvních šest delikventů. Přízrak matematické písemky přivádí do ordinace sestavu z druhé A. Ondryš Kadula, talentovaný herec, je uznán vždycky.
Student, zvaný Guma, ovládá příznaky chřipky a se syndromy nemoci seznamuje kamaráda Frantíka Mencla. Sám to ovšem značně přehnal. V ordinaci sebou mele, motá se zásluhou poruchy vestibulárního ústrojí a třese se jako muži cestovatele Emila Holuba, zasažení malárií. Uznáno je všech šest simulantů, potřebných k nastudování scénky z knihy Jaroslava Žáka Študáci a kantoři. Komunita tak zabíjí dvě mouchy jednou ranou. Vyhne se nepříjemné písemce a v klidu marodky secvičí skeč na slavnostní večer- Studenti baví kantory. Nikdo neví, čí to byl nápad. Faktem však zůstává, že přijdou učitelé s manželkami, vychovatelé a dokonce pozvaní hosté z řad valtické veřejnosti. Vyčuránci z řad účinkujících tak doufají ve vylepšení prospěchu a celkové příznivé hodnocení studijních výsledků. Z nápadu je podezřívána manželka ředitele, vrchní vychovatelka, zvaná Mutyna.
Frantík Menclů uchopil knížku Študáci a kantoři. V hodinách účetnictví přetransformoval pasáž hodiny češtiny do divadelního skeče. Sám se obsadil do role profesora Kolíska a proslavil se recitací-štěstí, co je to štěstí - muška jenom zlatá. Ondryš Kadula si střihnul studenta Čůřila. Při představení pak improvizoval a vznikl tak skeč, při kterém slzel i sám ředitel Formánek v první řadě! Profesor Vavrečka, češtinář, pak protěžoval autora díla Frantíka Mencla do konce školní docházky jako primuse třídy ve svém předmětu.
Marodka se nalézala v suterénu prostřední budovy. Byla to jakási nemocniční světnice. Okna byla zamřížovaná a zevnitř bylo možno spatřit nohy studentů spěchajících do budovy. Na prstech jedné ruky s amputovanými prsty by se dali spočítat skuteční marodi. Opravdoví nemocní chodili k lékaři v místě bydliště a odpočívali v pokoji domácího ošetřování. Na marodce byla spousta volného času. Béďa Hošek se nechal vyfotografovat zvenku v pruhovaném pyžamu a za mřížemi. Někdo z cizího Bonzaj týmu předhodil fotografii řediteli a bylo pak o průšvih postaráno. Služba nosila na marodku potravu a ředitel byl jediná revize přítomné komunity! Připomínal tak doktora Grünnsteina ze Švejka, řvoucího: "Celý český národ je jedna simulantská banda!“
V předvečer slavného večírku Studenti baví kantory onemocněl dvorní konferenciér, lidový vypravěč a pozdější poslední generální tajemník KSČ Karel Urbánek. Někoho napadlo, že největší držka třídy Frantík Mencl by jej mohl nahradit. A tak se také stalo. Při generální zkoušce přiběhl k novopečenému konferenciérovi Honza, syn ředitele, sám výborný herec místního valtického divadelního souboru.
"Vole, prodej mi ten fór o sežraném klíčku. Prodám ti scénku s buzením kobry!“
Domluveno, skončeno, podepsáno.
"Dej si bacha aby na pódium při scéně buzení cizokrajného hada nevystoupil nějaký kantor, nebo vychovatel!“ upozornil Honzík kupujícího.
Přichází inkriminovaný slavnostní večer. Velký sál jídelny je nabit do posledního místa. Lidé sedí i na parapetu okna. První řada je obsazena generalitou. Vedle ředitele sedí kantoři a čestná místa zaujímají představitelé města. Blýsknou se i vojenské, železničářské a požárnické uniformy. V sále to hlučí. Dírkou v provizorní oponě čumí účinkující na tu pohromu. Mutyna v první řadě se naparuje, stačí jen zavrkat. Byl to přece její nápad. Potlesk vyhání na pódium konferenciéra v padnoucím dvouřadovém obleku typu Salát. Oblek byl doručen z domova, spolu s motýlkem. Konferenciér si pohybem ruky sjednává klid v sále:
"Vážení přátelé, mým odvěkým snem bylo probudit lidstvo. Svým datem narození jsem profláknul Národní obrození. Velký slovník spáchal přede mnou kolega Jungmann a Dějiny národa českého mi z pera sebral Frantík Palacký. Co se dá dělat. O probuzení se pokusil můj strýček Leopold za první republiky. Jeho snahy však zmařilo vítězství pracujícího lidu v únoru 1948. Dělnická třída mu zabavila prosperující továrnu na budíky! Tak jsem tady a jako nositel buditelských tradic se pokusím probudit vás při sledování tohoto nezáživného programu!“
Hosté se baví, Mutyna ukazuje konferenciérovi držení palců.
Na pódium přichází Honza Formánek. Využívá mimo jiné vtipy i koupený fór.
"Na chodníku stojí podroušený pán. Přistupuje ke dveřím a strká do klíčové dírky párek.
"Co blbneš, vždyť odemykáš párkem?“ táži se. A tu se pán zarazí, škytne a praví:,, Tak to jsem asi s tou hořčicí sežral klíček!“
Jeden výstup střídá druhý. Konferenciér se řadí mezi hudebníky Orchestru Míly Bednáře. Tento geniální název vymyslel na horách matematikář Podsedník, zvaný Ceďa, když hoši z áčka předváděli na hřebeny Big bend. Frantík tenkrát zpíval píseň Váš dům šel spát a při písni Potopa pobíhal po místnosti s falešným plnovousem jako praotec Noe!
Studenti čtvrtého ročníku předvádějí skeč. Jde o nějakou konferenci, při které se z poklidné diskuse stane hádka. Účastníci se pak honí kolem stolu, dámy se tahají za vlasy a pánové se urážejí nevybíravými slovy. Vtom zazvoní telefon. Všichni utichnou a ukázněně se posadí na svá místa. Vedoucí zvedá telefon a do naprostého ticha pronese : ,,Tady škola společenské výchovy!“
Frantík v dalším převleku sedí za katedrou a v roli profesora Kolíska volá : ,,Štěstí, co je to štěstí, muška jenom zlatá!“ Při replikách Ondryše Kaduly nezůstává oko suché, do kolen se plácá i sám ředitel! Pozvaní hosté se baví, smějí se i uniformy, a to je co říct!
O přestávce probíhá živá diskuse. Diváci jsou navýsost spokojeni. Šlo to i bez lidového vyprávěče. Příhody stařečka Pagáče se vyjímečně nekonaly.
"Vem to za mě, já se jdu převlíct ke scénce o buzení kobry,“ předává Frantík konferenciérství Honzovi Formánkovi. Herec se ujímá role konferenciéra. Lidé po občerstvovací kůře usedají na židle, zlatý hřeb programu s děkovačkou všech herců se blíží.
Číslo s buzením kobry bylo zařazeno dodatečně, bez generálky, jako překvapení večera.
"Vážení přátelé, navštívil nás známý krotitel hadů Mohamed Ibn Saud Saif ul Islám al Badr!“ vykřikuje hlasem pouťového vyvolávače Honza. Frantík Mencl v prostěradle vletí na pódium a z gramofonové desky se line orchestrální skladba Perský trh.
"Fašene publikum, ja byla felice poctena faš inters o moja produkec. Tady fidite bedna, um gotes will, drževěna škatula. Ve škatula není draha kameňa, tam obrovska had, kobra!“
Celý fór spočíval v tom, že je třeba kobru probudit k životu. .
"K tomu, aby ja měla sukces, ja potržebovala publikum!“
Z několika židlí se hrnou na pódium spolužáci. Frantík však vidí zpoza lajntuchu, že se blíží pohroma. Tahle sranda se dá dělat někde u táboráku, mezi kamarády! Dobře Honza radil -dávej bacha, aby ti na pódium nenaskočil nějaký kantor, nebo vychovatel!
Periferním viděním vidí krotitel, jak se na pódium hrabou dva vychovatelé, Arnold Pavlovič a Jaromír Klouček. Pod lajntuchem se prohání mráz po zádech a čelo skrápí čurůčky potu.
"Flinte, ty vole, zažeň ty vychoše z toho pódia. Bude průšvih. Když zůstanou, bude malér! Já to musím dokončit, jinak by to ztratilo pointu!“ šeptá Ibn Saud kamarádovi na pódiu Všecko marno! Vychovatelé už uzavírají kruh kolem bedny a obchází ji dokola podle hesla Kolo kolo mlýnský!
Jsou jen dvě možnosti. Svléknout bílý lajntuch, předstírat ztrátu paměti a zahrát nepovedený výstup do autu, nebo celou akci dokončit i se dvěma vychovateli v magickém kruhu.
"Abysem ja dokázala kobru vzbudila, vy muset chodit kolem bedna a volat:,,Kobro vstávej! kobro vstávej!“
A tak celá parta i se dvěma vychovateli krouží kolem bedny. Krotitel zavolá - poskokama, po čtyřech, po jedné noze! Po několika minutách vše skončí.
A tu krotitel předstoupí před bavící se publikum, sjedná si pohybem ruky klid a do ztichlého sálu pronese:
"Felectěné publikum, kobru se probudit nepodaržilo, fideli jste ale stádo cvičených opic!“
Rozpačité ticho se rázem rozestřelo po sále. Rudí vychovatelé seskakují z pódia, kamarádi se s úsměvem rozcházejí. Po trapné pauze začínají lidé tleskat. Ředitelská židle je opuštěna. Mutyna jen rozpačitě krčí rameny. Konec konferenciéra!
A tak se stalo, že skončila strmá dráha mediální hvězdy! Veškeré další pořady uváděl lidový vypravěč.
Frantíkovi byla doručena brožovaná příručka Konferenciérem snadno a rychle od doktora Jana Pixy. Osobně mu ji doručil vychovatel Jaromír Klouček. Cítil se uražen a ponížen. Dobře mu tak, neměl se iniciativně hrabat na pódium!
