ěkterou z infekcí, k nimž patří virová klíšťová meningoencefalitida, lymská borelióza, ehrlichióza nebo babezióza, přenáší přibližně každé čtvrté klíště. Můžete se jimi nakazit i opakovaně, protože proti borelióze nás z více důvodů imunita nechrání. U klíšťové meningoencefalitidy dochází k postupnému poklesu ochranných protilátek.
Pokud se na vás klíště přisaje, je ze všeho nejdůležitější ho co nejdříve – nejlépe do 12 hodin – odstranit. Sníží se tak riziko přenosu infekce a nebezpečí následných zdravotních komplikací.
Sliny klíštěte přispívají k tomu, že čím později jej budete vytahovat, tím obtížněji to půjde. Nejen, že postupně „zabetonují“ místo, kde se přisálo. S postupující dobou sání se navíc zvyšuje i dávka infekce, kterou klíště předává do organismu člověka, což samozřejmě může ovlivnit následné klinické projevy. Klíšťata mohou být přenašeči i čtyř výše zmíněných onemocnění najednou. „Nezřídka se setkávám s pacienty, kteří prodělávají s určitým fázovým posunem hned dvě nebo i tři choroby v relativně krátkém časovém období,“ upozorňuje neurolog prof. MUDr. Martin Bojar, CSc., z Polikliniky na Národní.
Na meningoencefalitidu není lék
„Virovou klíšťovou meningoencefalitidu považuji za nejzávažnější onemocnění ze zmíněných antropozoonóz. Proti této flavivirové infekci, jež je příbuzná s horečkou Dengue nebo mediálně proslavenou infekcí Zika, neexistuje účinná léčba antivirotiky. Dá se však proti ní efektivně vakcinovat,“ říká neurolog a dodává: „Osobně se přimlouvám za to, aby pediatři zvažovali klady i rizika očkování, a to zejména v rodinách, kde se povakcinační komplikace již objevily. Obezřetnost je namístě například při komplikacích, které se vyskytly u sourozenců a uvážlivý přístup je nezbytný u alergiků. Existují stále častější případy soudních sporů, k nimž může vést podcenění rodinné dispozice a dalších rizikových faktorů.“
U klíšťové meningoencefalitidy probíhá onemocnění ve dvou fázích. Počáteční příznaky se často podobají chřipce. Poté přijde úleva. Ta je však jen dočasná, během několika dnů se totiž projeví další komplikace. Nemocní si stěžují na kruté bolesti hlavy, útlum, který může přejít do bezvědomí, jindy neklid s poruchami chování, rozvíjejí se obrny nervů a postižení dalších orgánů. Při podezření na klíšťovou meningoencefalitidu je na místě hospitalizace na infekčním oddělení a potvrzení diagnózy. „Léčba spočívá vzhledem k absenci účinného antivirotika v podávání léků mírnících chorobné příznaky – důležitá je léčba případného otoku mozku, bolesti, neklidu a péče o vnitřní prostředí. U těžších průběhů mohou být podávány nitrožilně imunoglobuliny. Velmi záleží na stavu pacienta a dalších okolnostech významně ovlivňujících prognózu potenciálně velmi závažné neuroinfekce, “ vysvětluje prof. Bojar.
Vhodný čas na očkování
„Očkovat je nutné ještě před obdobím, kdy nastává zvýšené riziko přisátí klíšťat, případně larv a nymf. To je v předjaří a v časných jarních měsících, co nejdříve po chřipkové epidemii. Doporučuji ovšem letos vyčkat s očkováním u těch pacientů, u nichž je vyšší riziko infekce jinou infekční chorobu – což se letos týká zejména spalniček,“ radí prof. Martin Bojar, neurolog z Polikliniky na Národní. Očkování se doporučuje opakovat po 5–10 letech, vždy ale záleží na konkrétních okolnostech. „U některých pacientů provádím virologickou kontrolu, a pokud se prokáže dostatečně vysoká hladina protilátek, pak je možno plánovanou revakcinaci odložit. Důležitým ukazatelem je nepochybně aktuální zdravotní stav a imunita daného jedince,“ říká neurolog.
Klíšťová encefalitida
V Rakousku, které je s námi počtem obyvatelstva srovnatelné, se případy encefalitidy počítají na jednotky. Podle profesora Bojara je to tím, že Rakušané se na rozdíl od české populace očkování nebrání. „Osobně považuji vakcinaci proti klíšťové meningoencefalitidě za velmi racionální přístup zejména u rizikových skupin populace a u těch, kteří žijí v oblastech se zvýšeným výskytem této neuroinfekce nebo vykonávají riziková povolání,“ uvádí neurolog.
Encefalitida není přenosná z člověka na člověka. Nakazit se můžete pouze přisátím infikovaného klíštěte nebo rizikovou manipulací s klíštětem. Ale pozor! Virem klíšťové encefalitidy se mohou nakazit také volně se pasoucí kozy, ovce a krávy. Pokud tedy budete konzumovat tepelně nezpracované mléčné výrobky od takto nakažených zvířat, můžete se virovou infekcí též nakazit. Přenašeči nakažených klíšťat jsou také psi a kočky, sdílející se svými pány bytové prostory. „Některé studie udávají, že podíl nakažených klíšťat, které přenášejí tato zvířata, je až 20 procent.“ říká prof. Bojar. Dodává, že předchozí údaje platí i pro borelie, jejichž přenos však na rozdíl od virů nebyl prokázán potravinami.
Lymská borelióza
Jestliže klíště ještě nenasálo větší objerm krve a je do 24 hodin odstraněno, riziko vzniku infekce je nižší. Ta se rozvíjí do několika týdnů po přisátí, zákusu klíštěte a zhruba u poloviny osob postižených boreliózou dochází na počátku onemocnění k zánětu kůže – erytému. V následujících týdnech, nejsou-li při typických kožních projevech podána antibiotika a rozvine-li se další fáze boreliózy, mohou se objevit projevy postižení dalších orgánů, například postižení nervového systému, kloubů a svalů či oběhového aparátu. Vyšetření specifických protiboreliových protilátek se provádí obvykle po jednom či dvou měsících od nástupu kožních či jiných příznaků, jimž zhruba v 50 procentech případů předchází přisátí klíštěte. Pozitivní výsledek je vhodné ověřit ještě kontrolním odběrem prováděným podle stavu pacienta, nasazené léčby a s přihlédnutím k dalším okolnostem
Včasná, a s přihlédnutím k vývoji onemocnění i dostatečně dlouhá léčba antibiotiky, může podstatně snížit riziko vývinu komplikací v pozdějším stádiu onemocnění. Symptomy ovšem mohu díky imunologickým procesům přetrvávat i po antibiotické léčbě. Již se nejedná o aktivní infekci, proto prodlužování léčby antibiotiky je nejen neefektivní, ale navíc i nebezpečné. Je nutno pamatovat na vznik rizika spojená s dlouhodobým užíváním antibiotik nebo chemoterapeutik, jež narušují činnost střevních bakterií a moháou vést k zánětů střev a zvyšují riziko rezistence bakterií k antibiotikům. Tento fakt potvrzuje také neurolog MUDr. Martin Jan Stránský, M.D., FACP, z Polikliniky na Národní: „Je zarážející, že lékaři předepisují antibiotika proti borelióze různě – na pár dní až na měsíc, někdy i déle. Přitom žádná studie dosud neprokázala, že terapie v délce více než 14 dní má větší efekt na eliminaci borelií v časné fázi.“
Ehrlichióza, neoehrlichióza a babezuióza
Je velmi důležité, aby jedinec se specifickými obtížemi vyhledal lékaře, který správně dokáže identifikovat onemocnění. Například ehrlichiózu či nedávno popsanou neoehrlichiózu lze snadno zaměnit s hematologickým či autoimunitním onemocněním, v krajním případě také za cévní příhodu, jejichž léčba se zásadně liší od léčby neuroinfekcí. Přitom výše zmíněné neuroinfekce – včetně babeziózy podobající se malárii – jež jsou přenášeny klíšťaty, jsou léčitelné antibiotiky. Vakcinace u těchto neuroinfekcí podobně jako u boreliózy neexistuje.
Potřebujete očkování?
Očkování byste měli zvážit, pokud jste v posledních deseti letech nebyli očkování, nebo máte nízké protilátky. Ostražití byste měli být, pokud rybaříte nebo houbaříte, máte v oblibě orientační běh, hrajete golf, koupete se nebo se sluníte u českých a moravských rybníků, v údolí řek a jezer. Riziko ovšem představuje i zahradničení, protože pokud máte zahrádku, pečujete o komposty, jež často představují lákavý zdroj potravy pro malé hlodavce, zpravidla silně zaklíštěné. Vyšší výskyt klíšťové meningoencefalitidy byl potvrzern na Benešovsku, Berounsku, Plzeňsku, Rokycansku či v jižních Čechách a na severní Moravě. S nakaženými klíšťaty se ale můžete setkat dokonce i v parcích a lesoparcích hlavního města Prahy a dalších místech České republiky.
