Helena drží v ruce lístek papíru a čte matčin úhledný rukopis:
„V tomto roce můžou vaše emoce projít bouřlivou proměnou. Vyvléknete se z omezujících zákazů a překvapíte sebe i okolí. S tím souvisí i přístup k intimnímu životu. Tak skvělý sex, jaký vám hvězdy připravily, jste ještě nezažila. Abyste si prožila pocit pohody i v rodině, bude třeba vyvinout úsilí a najít aktivitu, u níž byste se mohla patřičně odreagovat. Na poli pracovním očekávejte změny až v polovině roku. Dostane se vám nejen ocenění, po němž tolik let toužíte, ale i nabídky na nové místo“.
Horoskop na letošní rok.
Babi ho našla v bulvárním magazínu pro ženy u kadeřnice. Čiperná důchodkyně neváhala a pro svou dceru text vlastnoručně opsala. Znala dobře temná zákoutí její duše a věděla, že ji tím při nejmenším pobaví.
Měla pravdu. V první chvíli se Helena nad tím kouskem papíru skutečně s chutí zasmála. Ocenila pozornost své matky, která neztrácí humor a vitalitu ani ve svých šestasedmdesáti letech. Její dcera ve věku babičky si veselý horoskop vložila do diáře.
V tom okamžiku netušila, jak brzy se stane skutečností…
Zabouchla za sebou dveře karlínského činžáku a rychle nastoupila do auta. Slastné uvolnění prostupovalo Heleně celým tělem. Měla obavy, že to na ní každý pozná… Ale naštěstí parkovala přímo před vchodem a nikdo nebyl v dohledu. Uzavřený prostor auta jí dával pocit bezpečí. Než otočila klíčkem v zapalování, zhluboka se nadechla a zavřela oči. S dlouhým výdechem si přehrávala ve zkratce uplynulé dvě hodiny. Dvojnásobná doba masáže, dotažené až téměř do konce. Petr je vážně machr. Kdo by to do něj řekl? Takový nenápadný, tichý člověk. Drobný, ale pevný. Nikdo by mu nevěřil, že překročil šedesátku. Pozitivní myšlení a sportovní návyky dělají svoje. Má letitou praxi a bohaté zkušenosti. Dotek jemný, ale důsledný. Jeho terapie měla nečekaně blahodárné účinky…
Dnes to dokonce vypadalo, že odrovnal nejen ji, ale tak trochu i sám sebe. Otevřeně přiznal, že se potřebuje chvíli natáhnout, než přijde další klientka. Přísahal, že příště si nechá Helenu jako poslední. Jestli tedy nějaké příště bude. A ona ví, že bude. Už teď se těší, jak budou zase jeho ruce klouzat po jejím nahém těle a určovat míru příjemného vzrušení. Helenina touha po rozkoši začala bourat všechny zábrany. Dnes už přešli nenápadně k tykání.
Seděla v autě a vdechovala vůni šalvěje, kterou cítila ze své kůže. Najednou vylovila z kabelky mobil a vyťukala známé číslo. Večerní rande s Jirkou musí zrušit, to by fakt nevydýchala. Fyzicky ani morálně. Neměla tušení, jak ji Petr zaskočí. A vyčerpá…
„Asi to budeme muset dneska odpískat,“ pronesla s věrohodným nádechem smutku, když se jí ozval známý hlas.
„Jak to?“ Jirkova reakce zněla zklamaně, ale klidně. Vzájemná tolerance byla spolehlivým pilířem jejich mileneckého vztahu.
„My jsme se včera s Hubertem strašně pohádali a já budu muset být večer doma, už jsem na cestě z centra. Ale zítra by to snad šlo, co ty?“ zkusila to mazlivě Helena.
„Tak jo… jasně“ reagoval Jiří jako podle vyžádaného scénáře.
„Všechno ti povím zítra… Ještě si cinkneme, ano?“
Helena na okamžik propadla výčitkám svědomí nad svojí zvrhlostí. Ale jen na okamžik. Odklopila zrcátko nad hlavou a zadívala se zpříma sama sobě do očí. A pak potichu, s patřičnou dávkou sebekritiky i obdivu zároveň, si do nich vmetla zasloužené nařčení.
„Ty mrcho… takhle vyvádět…v pětapadesáti! Že se nestydíš.“
Nestyděla se. Naopak. Tak skvěle už se dlouho necítila. Dokonce byla na sebe pyšná, že se ve svém věku přinutila úplně se uvolnit a ještě si něco užít.
Nastartovala svoji zelenou audinu a rozjela se domů. Byla si jistá, že s nově nabytým pocitem vnitřní síly a uspokojení zvládne všechno.
Manžela dnes o teplou večeři rozhodně neošidí.
