Nejdříve jsem si ho ale chtěla prověřit já, potom prověřit jeho vztah k mým dětem a pak se uvidí.
Na ulici se ale seznámit nedalo, do společnosti vzhledem k dětem, jsem chodit nemohla, v práci také vhodný objekt nebyl, a proto jsem sáhla po inzerátech. Nebyl internet, ale byla ANNONCE, takový časopis, kde bylo inzerátů hodně. Dala jsem si tedy inzerát, už si nepamatuji jeho znění a dostala jsem spoustu nabídek. Ty s pravopisnými chybami a ty z různých důvodů se nehodící jsem zahodila a zůstalo mi jich sedm. Rozhodla jsem se s těmito kandidáty postupně sejít.
Popíši vám schůzku jenom jednu, i když ty ostatní byly také velmi zajímavé.
Byl to veterinář. Měli jsme se sejít navečer a že se pro mne staví.. Stavil se, nasedla jsem do jeho auta, dnes už vím, že jsem riskovala hodně, ale tehdejší moje naivita a důvěra byla bezbřehá. Vzhled sice nic moc, ale třeba bude vynikat něčím jiným. Byla jsem v domnění, že pojedeme na nějakou večeři a možná, že bude i taneček. Na to konto jsem se také vyšperkovala. Natupírovala jsem blonďatou hřívu, vzala si slušivý kožíšek a kozačky na hodně vysokém podpatku. Prostě jsem byla vyleštěná do maxima.
Veterinář mi ale oznámil, že má noční službu a že musí na kontrolu do několika kravínů. Omlouval se, že to bylo nečekané, a požádal mě, abych ho doprovodila, že to bude pro mne zajímavá zkušenost. No dobře, souhlasila jsem, protože jsem ještě nikdy v žádném kravíně nebyla,. Jo, kdybych věděla, co mě čeká. Představovala jsem si krásná, roztomilá telátka s hlubokýma očima, která si budu moci pohladit.
Zastavili jsme u prvního kravínu, který už z venku vypadal podezřele. Co mě ale čekalo vevnitř, to jsem netušila ani ve snu. Ubohé krávy stály skoro po kolena ve smradlavé a mokré podestýlce, Byly natěsnané jedna na druhou a vypadaly strašně zuboženě. Oči měly plné much. Jak se tam ale strašně určitě i nudily, bylo vidět, že jsem pro ně vítané zpestření jejich ubohého života. Zaměřily na mne svoje, sice sotva vidoucí oči a nestačily se divit. Něco takového ještě neviděly a určitě už vidět nebudou. Já vyleštěná, určitě pro ně divné zjevení, jsem se brodila ve vysokých podpatcích ve smradlavém hnoji, zářila natupírovanou hřívou a krávy žasly a já také.
Telátka tam byla, ale když jsem viděla, jak strašně je obtěžují mouchy, mají jich plné oči a nestačí a také nemají čím je odhánět. Ty tam byly roztomilé, hluboké oči. Bylo mi jich tak líto, že mě bolelo srdce.
Stála jsem zabořená ve smradlavém hnoji, inhalovala ten strašný puch a byla jsem vyjevená. To jsem ještě netušila, že uvidím narození telátka a nebylo to vůbec hezké. Když jsem si představila, do čeho se vlastně to tele rodí, bylo mi hodně smutno.
Veterinář si mě nevšímal. Po kravském porodu se ale na mě zaměřil a prozradil mi, že musí navštívit kravíny další dva. Byla jsem ale tak znechucená, že jsem žádala, aby mě odvezl domů. Bylo vidět, jak se mu moje přání nelíbí, ale odvezl mě. Asi se mu moje neuznalé chování nelíbilo a už jsem ho nikdy neviděla. Já jsem ho ale vůbec vidět nechtěla.
Další seznamování byla také povedená, ale s tím už vás obtěžovat nebudu. Nevím, jak vypadají chlévy dnes, zjiš'tovat to nebudu, ale tohle byl příběh ještě z minulého století.
Jo, a konstatuji, že není nad klidné stáří, bez pachtění se za něčím.