Děkuji za lásku a za své nejbližší
za to, že spánek bolesti utiší
mamince za starost, něhu a péči
za všechna slova, jež duši léčí.
Děkuji za krásné roky svých studií
za všechny podněty, které mě rozvíjí
za Ódu na radost a Zpěv Židů z Nabucca
tisíce květů, když jaro propuká.
Děkuji za krásné obrazy v Ermitáži
za letní déšť, jenž horké tváře svlaží
za ohně pod hvězdnou noční oblohou
za ruce, které v nouzi pomohou.
Děkuji s úžasem za antickou kulturu
za znění varhan v kostele na kůru
za slastné chutě, co blaží na jazyku
za touhu stokrát říct: teď postůj, okamžiku.
Děkuji také, že mráz krutě zebe
za to, že po letech jsem našla sama sebe
za pohled do očí pejskům a kočičkám
za pocit, který vzbuzuje gotický chrám.
Děkuji za louky, hory a řeky
za lesy, které rostou už věky
za chvíle nad knížkou, v divadlech, kinech
za to, když čas příjemně plyne.
Děkuji za štěstí a dětský smích,
za to, že pláč zoufalý ztich
za podzim, který duši mou hladí
za vítr ve vlasech a krásu mládí.
Děkuji za slunce a ptačí štěbetání
za pohled na moře i za splněná přání
za všechny lidi, s nimiž dobře je mi
děkuji za život na této zemi.
