Zapnu rádio, diskutuje se o hraboších, zapnu televizi, hraboši, bojím se otevřít ledničku. ….
Na úvod jsem si vypůjčila starý vtip, který situaci v našich médiích vystihuje. A to je nic proti tomu, co se děje na internetu. Komentáře k článkům o hraboších od jisté doby nečtu. Co tam je nesmyslných rad, co by se dělat mělo nebo zas nemělo, vypadá to, že problematice hrabošů a celého zemědělství rozumí každý.
Moje trpělivost přetekla, chci vyjádřit svůj názor – a kde jinde, nežli na starém dobrém „íčku“.
Gradace hrabošů byly známé i z historie. V periodiku Venkov z roku 1907 popisují problémy s hraboši takto: “Od roku 1893 řádí myši v úrodách polních téměř po celém království Českém.“ Dále se píše, že v roce 1901 a 1902 řádí myši nemilosrdně v jižních Čechách v takovém množství že zničily úrodu z polovice, někdy zcela. Sláma byla nepoužitelná, obilí vypadalo, jetel vyžraný i s kořeny, brambory zničené. Doporučovala se orba, ale s oračkou, protože pluh tažený potahem nezabíral dostatečně hluboko. Na poli hraboše utloukaly děti, uvolněné ze školy, nory se vykuřovaly, využívaly se jedy. Jednalo se o strychninové obilí, fosforovou kaši, sirouhlík. Jiné publikace uvádějí, že se k trávení hraboše využíval arsenik, uhličitan barnatý, nehašené vápno.
Již staří Římané … . Ve starých spisech jsou zaznamenány záplavy polí a luk hraboši a ohromné škody jimi způsobené.
Dále jsou známy údaje z Německa z roku 1822 – okres Zaubern, kde za 14 dní pochytali jeden a půl milionu myší. Další vysoké výskyty byly například v roce 1856 v Holandsku, v roce 1881 v Polsku. K hubení hraboše se doporučovalo kromě pastiček, plynů, jedů a nádob na vodu, použití Löfflerova bacilu. Ten byl s úspěchem použit v Řecku na rovině Lariské, zaplavené tehdy ohromným množstvím myší. Od použití tohoto biologického prostředku bylo upuštěno, hrozil přenos nemoci na lidi.
A v dnešní době? Podle mého názoru, stejně jako před sto lety, je důležitá hluboká orba. To je neoddiskutovatelné. I když někteří zemědělci namítají, že „diskáče“ prokypří půdu do 30 cm, že to je dostačující, je to asi tak, jako když se orávalo potahem. Tenkrát doporučovali orání oračkou (to byl parní stroj, který potahoval pluh), protože byl hlubší záběr.
Co ale dělat, když už je kalamita? To už je každá rada drahá. Volný rozhoz granulí pomocí rozmetadla je podle mne zločin. Nehledě na to, že granule na hubení myší jsou drahé. Tento způsob si mohou dovolit jenom velké agrární podniky. Nechápu, proč nechali kalamitu takto vygradovat. Jistě byly náznaky na jaře, že dochází k přemnožení hlodavců, a tehdy se mělo zakročit.
Taky jsem aktivní zemědělec, nebo spíše celá naše rodina. Podobnou situaci jsme zažili před dvěma roky. Všimli jsme si, že se ve zvýšené míře objevují na zasetém poli hraboší nory. Nelenili jsme, vyrazili jsem na pole, granule jedu jsme sypali do nor a ty jsme zahrábli zeminou. Vyloučila se tak možnosti požití granulí jinými živočichy. Hraboši uhynou v noře, a i kdyby je požil jiný živočich, nejsou jedovatí. Za dvě odpoledne bylo hotovo.
To je výhoda menších zemědělců – mají přehled. Ti velcí mají kanceláře a celý management soustředěný na jednom místě, na pole pošlou traktoristu, ten si udělá svou práci a ostatní ho nezajímá. Agronom přijede, na traktoristy si počká na kraji pole, za chvíli zas odjede. Nedivme se potom, že se přemnoží hlodavci.
Když jsem otevřela téma velkých agrárních podniků, nemohu nevyjádřit svůj názor na ně, i když to s hraboši souvisí jenom vzdáleně. Jak jsem napsala výše. Svá centra mají ve střediscích značně vzdálených, někdy mají sídla ve městech, dokonce i v Praze. A kam asi směřují daně? Kromě daně z nemovitostí rozhodně nesměřují do vesniček, kde obdělávají pole. A to jejich obhospodařování půdy! Střídaní plodin je pro ně neznámý pojem, pěstují např. řepku několik let po sobě na stejném poli. Kukuřici rovněž stále po sobě. Ale kdyby ta kukuřice sloužila alespoň jako krmivo pro zvířata. Ne, je to krmivo pro „železnou krávu“ (bioplynka). Sláma se odváží z pole a dělají se z ní pelety na topení. Namísto toho, aby se použila jako podestýlka pro dobytek a pak se vrátila na pole jako humus, nebo aby se rovnou zaorala, a v půdě se rozložila. To jsou ti velkopodnikatelé.
Ještě bych se mohla rozepsat o dotacích. To je téma na dlouhé psaní, a ne každého by to zajímalo.
