Někdy chce překvapit partner partnerku či naopak. Někdy dostane za úkol zorganizovat dovolenou jeden člen skupiny přátel pro všechny ostatní. Je to vždy riskantní úkol.
Tři manželské páry z Prahy jezdí už třetí rok na společnou dovolenou do Řecka. Znají se z dob, kdy muži pracovali ve stejné firmě a nepřestali se stýkat ani po odchodu do penze. Páry si rozumějí, kamarádkami se staly i ženy dotyčných mužů. Když se poprvé domluvili, že pojedou na společnou dovolenou, zdálo se to být logickým a dobrým nápadem.
„Můj muž řekl, že tedy něco vybere. Pak jsme se sešli v hospůdce nad katalogem a možnostmi, které označil. Pohádali jsme se už u druhé stránky. Jedné ženě se zdálo, že zvolené místo bude příliš klidné, druhá se obávala, že bude příliš hlučné, protože v katalogu stálo, že na jeho konci je aquapark. Takže jsme nakonec vybrali něco úplně jiného, na čemž jsme se shodli. Manžel vše zorganizoval přes cestovní kancelář. Když jsme přijeli na místo, hned první večer bylo znát, že každý z nás si dovolenou představuje jinak. Jeden kamarád prohlásil, že si představoval něco více typicky řeckého, druhý řekl, že očekával něco, kde je více rušno. Nakonec ale byla ta dovolená fajn, jen jsme příště nechali organizaci na jiném páru, ať ukáže co umí,“ vypráví jednasedmdesátiletá Jitka.
Další rok to byla právě ona, koho přátele označili za věčně nespokojenou osobu. Když přijeli na jeden z řeckých ostrovů, byla rozčarována, že pláž je písčitá, moře mělké, ne příliš čisté. „Byl to rybník, ne moře,“ říká. Ovšem ostatní byli nadšeni, říkali, že se nikdy lépe nevykoupali. Jitka však tvrdí, že si připadala jako u Balatonu a od Řecka očekává moře čisté, svěží, s vlnkami.
Loni se parta vypravila na další ostrov. Jeden z kamarádů tentokrát zabookoval zvlášť letenky, zvlášť ubytování. Přišlo to levněji než přes cestovní kancelář. Když jednomu z party na dovolené začalo být špatně, ostatní organizátorovi dovolené vyčetli, že měl vše organizovat přes cestovku, protože by jim v krizové situaci pomohl delegát. Takto byli odkázáni sami na sebe a museli vyhledat lékaře sami. Nakonec se docela dost pohádali.
Pokud jede na dovolenou více lidí najednou, je velmi nemoudré pověřit organizací jednoho z nich a nechat se takzvaně překvapit.
Stejně riskantní je věnovat dovolenou jako dárek. To se může vyplatit v případech, kdy dárce přesně ví, že jde o místo, které má obdarovaný rád. „Koupila jsem loni k Vánocům sobě a manželovi pobyt na jihu Itálie, protože jsme tam byli před deseti let a manžel loni mezi řečí zmínil, že se mu tam ze všech našich cest líbilo nejvíce. Tak jsem si řekla, že to bude hezký dárek. Ukázalo se, že jsem se trefila, opravdu měl radost,“ vypráví jednašedesátiletá Marcela.
Kdo se rozhodne organizovat dovolenou pro sebe a pro někoho dalšího, ať už partnera, partnerku či kamaráda nebo dokonce partu kamarádů, měl by pamatovat na následující pravidla:
Překvapení nese riziko. Pokud má jít o překvapení, je třeba mít téměř stoprocentní jistotu, že se spolucestujícím místo bude líbit. Tedy, že už tam byli nebo že o místě mluvili ve smyslu: tam bychom rádi jeli, slyšeli jsme, že je to tam pěkné. Zařídit dovolenou na základě jasně vysloveného přání je poloviční předpoklad úspěchu. Ale jen poloviční, protože nakonec se ze snu o překrásném modrobílém domečku kousek od pláže může stát v reálu oprýskaná budova, která sice je nedaleko moře, ale nejde o pláž, nýbrž o místo nevhodné ke koupání. Toto vše je třeba předem pořádně ověřit, progooglovat, protože snaha o splnění snu se velmi rychle může změnit v nepříjemný a trapný zážitek pro všechny zúčastněné.
Zvědavost je na místě. Pokud jede více lidí, nikdy by neměl organizaci cesty dostat na starost výhradně jeden z nich. Řeči typu: my se necháme překvapit, jsou v těchto případech nepřípustné. Je třeba každý krok při výběru konzultovat, přeposílat si tipy, fotografie, vyjadřovat své názory.
O financích se má mluvit. V případě organizování dovolené neplatí, že mluvit o penězích není slušné. Naopak, je to nutné. Pokud se rozhodne jet společně více lidí, otázka financí by měla být řešena jako první. To znamená, říct si, kolik je kdo ochotný do dovolené vložit. Může se totiž stát, že jeden pár považuje za standardní čtyřhvězdičkový hotel v ceně třiceti tisíc pro jednoho, zatímco druhý pár je zvyklý jezdit do jednoduchého apartmánu, který za třicet tisíc pořídí pro čtyři osoby. Není vůbec nic špatného říct si: Hele, my tolik za dovolenou nedáme, navíc nemáme rádi hotely, chceme soukromí, takže se asi v představách o dovolené neshodujeme.
Naplánovat program neškodí. Někdo od dovolené očekává poznávání nových míst, výlety, sportování. Někdo se těší, jak sebou plácne u vody a nebude se hýbat. Pokud se v partě lidí vyskytnou tyto rozdílné typy, je třeba si předem vyjasnit, co kdo od dovolené očekává. Nejhorší je, když vyrazí dva manželské páry, z nichž jeden v osm ráno stepuje před hotelem a je naštvaný, že druhý ještě spí, protože je přece den jako stvořený k pěší tůře do hor. Ovšem, když mají mezi sebou jasno, může být výsledkem pěkný večer, kdy jeden pár vypráví, co na tůře zažil, zatímco druhý líčí, jak si báječně odpočinuli a prohřáli si záda v písku.
Kdo je připraven, není překvapen. Toto heslo platí v mnoha oblastech života a příprava dovolené není výjimkou. Cestování více lidí společně nebo zorganizování dovolené jedním z nich pro druhé, případně darování dovolené jako dárek, je situace, která vyžaduje přípravu přímo precizní.