Vážení přátelé, milí íčkaři,
všechny Vás zdravím v novém roce 2020 a přeji Vám všem pohodový a zdravý rok, to samé pro vaše domácí mazlíčky.
Rozhodl jsem se Vám napsat, protože mám pár pěkných zážitků, o které bych se rád s Vámi podělil. Vánoce jsou za námi,v pondělí už půjdou páníčkové do práce, kluci do školy, teda Ríšánek, starší Honzík si jel dnes pro zápočet, a jak to bude mít dál, to se teprve dozvíme. Klukovi se ve škole líbí, dokonce už má hotové dvě zkoušky za "jedna", tak mu všichni držíme palce, před svátky měl tak trochu smůlu, teda spíše dost, při sportu měl úraz, bolestivě vyhozené rameno a pak, aby se to nepletlo, tak dostal spálovou angínu, musel být v izolaci. Největší trest pro něho byl, že nemohl jet za svou holkou, teď jsem prozradil, že Honzík má známost, tak to nikde neříkejte, abych nedostal vyhubováno, vždyť já nejsem jen tak nějaký tlučhuba.. Taky jsme měli letos na Vánoce doma dědu, ale babi s dědou radši jedli sami, aby se děda s tou oslabenou imunitou od Honzíka nenakazil, i když Honzík už byl údajně zdravý. Dědu jsme měli zase 14dní v nemocnici, dokonce ležel na Jipce, tak jsme byli všichni rádi, že se nám asi v půlce prosince vrátil domů.
Já jsem prožil Vánoce pěkně, všichni byli doma, tak jsem měl i prima zážitky, o kterých Vám chci něco napsat. Protože bylo, až na výjimky, pěkné počasí, absolvoval jsem tři pochody po okolí. První hned o 2. svátku vánočním, šel jsem pěšky s páníčkama za rodiči naší paničky, tam a zpátky to udělalo asi 12km. Víte, já s nimi chodím rád, ale to jsem ještě netušil, že další pochody mě ještě čekají. Den před Silvestrem se u nás sjeli příbuzní a přátele našich páníčků, měli s sebou i dětičky, nejmladší byly 6letá Beatka a 5letá Anička, no a ti starší šli také, teda i naši kluci. V blízkosti máme vrch Štědrý, je tam nově udělaná naučná stezka, tak se celá parta vydala na okruh lesem, no a já jsem šel s nimi jako jediný pes. Bylo mi ctí. Pěkně jsem se protáhl i proběhl, ale byl jsem na vodítku, abych se někam nezatoulal, nebo moc nezlobil.
Stezka má taky asi 6km, ale už jsem byl trénovaný, tak jsem se toho nebál. 1.ledna se u nás tradičně pořádá výstup na vrch Štědrý, tam chodí už více lidí, ale také více psů. Letos i se mnou nás bylo 8 psů a hodně lidiček i dětí. Představte si, že naše babi se dozvěděla teprve dnes, že jsem byl i na třetím pochodu, divila se tomu, ale pochválila mě. Na úvodní fotce jsem vyfocen při odpočinku, ale byl jsem přivázaný, to se mi moc nelíbilo, ale chápu, že mají páníčkové strach, abych zas něco nevyvedl, a taky, nebyl jsem tam pes jediný, a někteří ti moulové by mě třeba mohli vyprovokovat. Taky vím, že bych se asi vyprovokovat nechal.
Tak vzhůru do všedního života, pomalu se budeme blížit k jaru, které máme všichni tak rádi. Přeji Vám i těm vašim zvířecím mazlíčkům jen to dobré.
Zdraví všechny Albert, teda pro domácí Albík.
