Skončil rok 2019. Na kterou událost za uplynulých 365 dní vzpomínáte nejraději a kterou byste nemusel zažít?
Nejraději vzpomínám na nedávnou premiéru americké hry Housle, ve které hraji s Jirkou Langmajerem a Pavlem Liškou v režii Ladislava Smočka. Soukromě na zářijový týden, který jsem se svým partnerem Martinem, s jeho dvěma dcerami a s uměleckým šéfem Ungeltu, Pavlem Ondruchem, prožil v New Yorku. Zabolelo mě, že v létě odešel můj švagr, sice téměř v osmdesáti, ale každá smrt je předčasná.
Jste příznivcem novoročních předsevzetí? Pokud ano, jaké si dáváte pro příští rok?
Žádná novoroční předsevzetí si nedávám. Netýrám se. Mám se rád.
Ještě v prosinci jste divákům nadělili premiéru hry Housle. Vy sám v ní hrajete po boku Pavla Lišky a Jiřího Langmajera. Těšil jste se na tuto spolupráci a jak se vám ve třech na jevišti daří?
Zrodilo se, myslím, soudržné trio. Táhneme za jeden provaz. Jinak to nejde, jsme na sobě závislí, potřebujeme se navzájem. A rozumíme si i lidsky, takže souhra panuje nejen na jevišti, ale i v naší šatně. Je nám spolu dobře.
Uvedený titul v Ungeltu režíroval legendární Ladislav Smoček. Měl s vaší trojicí hodně práce?
Ladislav Smoček je famózní režisér. Herce neznásilňuje, nedrezíruje je, vychází z nich. Chce aby byli pravdiví, vlastně moc nehráli divadlo, ale ve svých rolích existovali přirozeně jako v životě. Je to jednoduché, ale věřte mi, zároveň strašně těžké. Přirozenost Langmajera, Lišky a Heina je přece odlišná. Ale Smoček nás dokázal sladit. Housle mají neuvěřitelný úspěch. 15 představení, která jsme zařadili do hracího plánu do konce dubna, bylo během týdne vyprodáno.
Vaše divadlo dává prostor i hercům seniorního věku. Jak si vybíráte koho přizvat ke spolupráci a jak se u vás cítí hrdinové velkých kamenných divadel?
K Ungeltu po léta neodmyslitelně patří František Němec, Petr Kostka, Hana Maciuchová, Regina Rázlová či Carmen Mayerová. Doma jsou na velkých i na malých jevištích. A v Ungeltu uplatní obojí. Jezdíme hodně na zájezdy, a to se hraje většinou ve velkých sálech pro 500 i více diváků.
Na jakou novinku se mohou diváci těšit v nejbližší době?
21. a 22. března bude mít v Ungeltu světovou premiéru hra Petera Quiltera Vejšlap. V režii Pavla Ondrucha s Martinem Písaříkem, s Petrem Stachem a s Janem Holíkem. Na repertoáru tak budeme mít tři tituly tohoto světově proslulého dramatika.
Divadlo Ungelt oslaví v nadcházejícím kulatém roce 25 let na české divadelní scéně. Co bylo a třeba i nadále je v divadelním podnikání podle Vás těžké?
Neřeknu nic objevného. Jde o peníze. Soukromé divadlo nedostává žádné stálé dotace, musíme si na sebe sami vydělat. Ungelt je malé divadlo, živí nás zájezdy. A pomáhají sponzoři, kteří přicházejí a odcházejí. Momentálně chybí, ale já jsem přesto optimista. Zase příjdou.