Dopoledne slunečno,
na výlet pojedem.
Odpoledne oblačno -
program beze změn.
Auto jsme za Horní Krupou nechali,
blátivou cestou k lesu spěchali.
Boty se nám tíživými nánosy obalily,
z marastu jsme rychle zmizet chtěli.
Nenašli jsme tady žádné turistické značení,
bez mapy v mobilu byli bychom ztracení!
Podívejte, támhle v dáli je něco vidět,
za vlastní intuici nemuseli jsme se stydět.
Objevili jsme překrásnou studánku,
bude se mi jistě vracet ve spánku.
Nese jméno Huberta svatého,
ochránce a patrona myslivce každého.
V této přírodně zajímavé lokalitě
nezůstala Hubertka o samotě.
Mile působí i druhá opravená studánka,
vyhlíží jak tajemná vodní schránka.
Ona dle mnoha paroháčů Jelení se jmenuje,
a na dobu pobělohorskou příběh odkazuje.
Místo bylo svědkem tajných evangelických setkávání,
při nichž se scházeli Ti, co museli čelit pronásledování.
Musím zmínit nový Altán smíření ještě,
pěkný přístřešek nás ochránil od deště.
Vzdávám dík tvůrcům tohoto vzácného prostředí,
které v lidské duši harmonii a klid soustředí.
Pak šli jsme dál a nechtěně srnky vyrušili,
ony pak houfně širokým polem pelášily.
Lepší jsme cestu nazpět k autu hledali,
překážkám odolávali a zmást se nedali.
Počasí toho dne bylo velmi vrtošivé,
ale naše vzpomínky budou dlouho živé.
Zmokli jsme vícekrát během toho výletu,
už jsme šťastně doma – a jsme tu,
o zážitky se s vámi dělíme na netu.
Text i fotografie zařazeny jako dokumentace k projektu „Do stovky“ a kilometry chůze přičteny k mým dříve registrovaným v tomto roce. Pokud by měl někdo zájem, můžete se podívat na další příspěvky zde.