Já dívala se do modra,
byl krásný letní den,
ta dálka byla ohromná,
snad nebyl to jen sen.
Já dívala se na moře
a modrou oblohu,
poprvé jsem viděla
do modra výlohu.
Pak jsi se na mě podíval,
to modro v očích tvých,
podlomila se mi kolena
a přáli jsme si hřích.
A bárka bílá připlula
na modrých vlnách snů,
i pobřeží ztemnělo
večerem modrých dnů.
Já dívala se do noci,
ten tmavomodrý třpyt,
a s vesmírnou podporou
je krásné modrou mít.