Jako první válečný konflikt v dějinách zasáhla téměř celý svět a zahynulo v ní na 10 milionů vojáků a 8,5 milionu civilistů. První světová válka, jež skončila 11. listopadu 1918 podpisem příměří mezi Německem a státy Dohody u francouzského Compiegne, zásadně změnila politické uspořádání Evropy. Skončily staré monarchie (Rakousko-Uhersko, osmanská říše, Rusko a Německo) a vznikly nové státy (Maďarsko, Československo, Polsko, Rakousko či pozdější Jugoslávie). Válka přinesla též nástup bolševiků v Rusku, do popředí se dostaly USA a postupně se začaly rozpadat koloniální říše.
První světová válka vypukla 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Záminkou se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v bosenské metropoli Sarajevo, ale politické napětí v Evropě sílilo již dlouho před tím. Proti Německu, Rakousko-Uhersku a Itálii (Trojspolek) ve válce stály země Dohody - Francie, Rusko a Británie. Itálie po vypuknutí války vyhlásila neutralitu a nakonec vstoupila v roce 1915 do války na straně Dohody. K centrálním mocnostem se posléze připojilo Bulharsko a osmanská říše, k Dohodě celá řada zemí včetně USA.
Porážka Rakouska-Uherska umožnila vznik samostatného státu Čechů a Slováků. K jeho vzniku přispěla činnost politiků obou zemí v rámci zahraničního odboje a také úspěchy dobrovolnických vojenských jednotek – legií, které se formovaly za války v Rusku, Itálii a Francii a které bojovaly proti Německu a Rakousko-Uhersku. V rakousko-uherské armádě zahynulo zhruba 150 tisíc odvedenců z českých zemí. V legiích sloužilo asi 100 tisíc mužů, z nichž padlo více než 5000.
