Do lesa vstupuji s pokorou, na každém kroku si vychutnávám majestátnost stromů, zpěv ptáků, pozoruji hmyz, občas zahlédnu i srnky či zajíce. Snažím se fotoaparátem zachytit kouzlo přírody, ale bohužel faunu fotit neumím.
V poslední době se objevily na okraji lesa cedule s upozorněním, že vstup je na vlastní nebezpečí. Vždy si v duchu odříkám: „Kdo se bojí, nesmí do lesa“, „Odvážnému štěstí přeje“ a „Co se má stát, to se stane“. Nebojím se, ale za silného větru bych v cestě do lesa nepokračovala.
Zvu vás na malou procházku do lesů v blízkosti mého bydliště. Beskydské lesy mění svoji tvář a občas je to moc smutný pohled.