Vážení íčkaři,
jsem ráda za vaše reakce k článku Zamyšlení v koronavirové době. Nebyl můj, jak jsem psala, a proto jsem se rozhodla za sebe dopsat ještě dovětek, který je jen mojí letmou úvahou.
Jak napsala Ivana K., jsme to my, kteří jsme tu od nepaměti, prožili jsme dvě války, rok 1948, padesátá léta, rok 1968 a dobu po tomto roce. Došli jsme až k kroku 1989. Opravdu hodně lidí zvonilo klíčema ve víře, že se něco změní.To nebylo jen zvonění klíčema, to, v tom zvonění byla víra v lepší zítřky, jak si někteří naivně mysleli a čekali a čekají marně do dneška, co jim to přineslo a přinese. Otevřené hranice, zboží ze Západu, podnikání, konec totality. Ano, dosáhli jsme toho, ale za jakou cenu? Realita je po těch letech jiná a stále horší.
Pokaždé na nás měla vliv doba, ve které jsme žili, což je i historicky doloženo. V něco jsme věřili, ale od našich vládnoucích představitelů, které jsme si zvolili, to bylo, ale úplně jinak, než jak se prezentovalo na začátku zvonění. Změnilo se hodně chování lidí, kteří něco kázali a něco jiného dělali. Nebyl snad týden, kdy by média nepsala o podvodech, tunelování, vydírání, vraždách, prostě síla moci a peněz změnila natolik lidi, kteří byli nejen u moci, že už to nebylo ani k uvěření. V zakázkách se točily miliardy, oproti milionovým úplatkům, aktéři si stavěli vily za stovky miliónů a nic se nedělo. Národ si z toho dělal vtípky a byl a je pěkně naštvaný, k čemu že jsme se za ta léta dopracovali. Pomalu jsme prozřeli. Ať je u vesla ten nebo onen, vždy je to špatně a tak to jde zprava doleva a pak zase zpět.
Dodnes se nikomu z těch nahoře nic nestalo, skoro nikdo nebyl potrestán a nic se ani nikomu nestane. V posledních dnech jsem třeba zaslechla zase jen o trestním příkazu na Nečase, no to je výsměch za křivou výpověď a ona,Nečasová, před pár lety dostala jen podmínku. Vždyť je také zastupovalo právnické eso. Asi všichni víme, co se vyšetřovalo a o co jde....
Je pravdou, Soni P., že i v té „špatné“ době jsme vychovali své děti, žili jsme zde, nebylo to sice až tak dobré, ale nejedli jsme odpad ze Západu, nelezli nám sem migranti, byli jsme si v potravinách, mase, zelenině, cukru a dalším soběstační, vynalezli jsme a objevili spoustu věcí, vynálezů, objevů. Dnes, kdy by se nám naše soběstačnost hodila, je vše zničené, zavřené, rozprodané, nebo spíš rozkradené.
A co dnes? Bojím se o svého syna a jeho děti, jak oni budou do konce svého života žít? V parlamentu je to jako v blázinci na besídce a to jen, když se sejdou. Jindy ze záběrů nabydete dojmu, že nelze rozpoznat, zda je přestávka, karanténa či co, protože počet lidí v jednacím sále se dá spočítat do dvacítky a ještě alespoň jedna polovina čumí do novin a druhá do notebooků. Jeden zoufalec něco předčítá za řečnickým pultíkem jen tak do vzduchu. Nechápu, vždyť je královsky platíme a kde je docházka? Nemluvím ani o smysluplné debatě, která by vedla naši zemi kupředu. Jedni srší jedy na druhé, hádky,urážky na každém zasedání, nikomu nezáleží na voličích, jen na svých dobrých korytech, aby si za volební období nahrabali, zaháčkovali sebe a své rodinné příslušníky někde ve firmách a nakradli, co se ještě dá. To, že by se vzdali části svých tak dost vysokých platů na určitou dobu, je ani nenapade, rovněž tak, že by se vzdali náhrad, cestování atd. to ani omylem, tak co potom chtějí od ostatních, jejichž platy jsou o desítky procent menší. No, někdo káže vodu, ale pije víno, to je tak od nepaměti.
No a v EP? To snad ani nebudu rozebírat, protože dle mého názoru ti, co jsou tam za naši zemi, tuto zrazují, místo aby se jí zastávali, tzv. za ni kopali. Za ty jejich platy? Řekla bych: „velebnosti, chce se mi blejt“, jak řekla Kelišová v Troškově filmu.
Brzy budou volby.Tak zas všichni budou agitovat jen a jen planými sliby a zase nikde nic. Když stát zná svůj problém s důchodovým systémem a nedokázal ani po dobu 30ti let po revoluci stanovit a odsouhlasit zákonem důchodovou reformu, která mimochodem nebude ani letos, tak je něco špatně „ve státě dánském“. A taky někam odkloněných 330 miliard z důchodového fondu předlistopadového režimu by musel asi najít Colombo, protože ty jsou nějak nenávratně ztraceny. Sice musím přiznat, že některé věci se dotáhly v poslední době, ale ještě jich tolik zbývá dořešit, že se toho ani snad nedožijeme. Kde není vůle, není ani výsledek. Do toho nyní kalamita s virem a zase se propadáme někam zpět. Snad se někomu trochu otevřou oči, použije selský rozum a začně uvažovat, že když zase budeme soběstační, tak to bude jen a jen dobře, nebudeme doslova žrát to, co už na Západě nedají ani psům. Sem tam něco prosákne, někdo má větší někdo menší možnosti se k informacím dostat, hlavně k těm, které se dosti tají a pak jen zíráme a tají se nám dech.
Možná právě nastala doba, kdy bychom se trochu měli zastavit, ohlédnout se alespoň 30 let zpět a podívat se, co bylo a je špatně a zkusit to nějak napravit. Víme to všichni, na celém světě, že určitě je něco špatně, přinejmenším vztahy mezi lidmi. Začít musí ale každý sám u sebe, což si myslím, že platí též po celém světě. Teď se určitě víc než dosud svět změní a to hlavně ekonomicky. Já s rodinou jsme se rozhodli, že budeme hojně podporovat české potraviny, výrobky, abychom pomohli nejen sobě, ale i českým řemeslníkům, zemědělcům a dalším. Ale zase vyvstane otázka, zda, když budeme podporovat domácí trh, nebude tento zneužívat svého dominantního skoro nekonkurenčního postavení. Zda budou potraviny a výrobky kvalitní a nebude se hrát jen na kvantitu.
Jak by byl svět krásný bez zbrojení, bez válek, bez hladomoru, nemuseli bychom se bát cestovat za poznáním přírody i do odlehlých koutů naší zeměkoule a poznávat život lidí na jiných kontinentech. A nejen na kontinentech, mohli bychom se zaměřit na poznání nejbližších planet, hvězd, vesmíru. Ovšem ne proto, abychom je osídlovali jen pro sebe, ale aby byl prostor i pro další, tak jak je to na zemi. Abychom získali další a další poznatky, možná nebo jistě i o vzniku naší planety, třeba bychom mohli navázat kontakt s mimozemskou civilizací. Rozhodně smysluplněji vynaložené prostředky, než všechny neskutečné biliony všech měn světa vydávat na obranu, ale hlavně zbrojení. Další finance věnovat na zdravotnictví, školství, vědu, na pomoc těm, kteří denně bojují o holý život, neboť nemají co jíst , kde složit hlavu – v 21. století. Ostuda celého světa, který se pomocí sbírek snaží nenechat lidi umřít hlady, či na nemoce. Zde je vidět propastný rozdíl mezi životy bohatých a chudých.
Je svět bez válek a zbrojení utopií, nebo si myslíte, že by to někdy mohlo fungovat?
Za sebe myslím, že by někdy mohlo, já jsem pořád v tomto tak trochu naivka až snílek, ale, ač ráda věřím, v tomhle si nejsem jistá. Já totiž nesnáším násilí, útisk, bídu, nespravedlnost, nemoce a hlavně co mě drtí, je to, že se to týká dětí všeho věku a na to jsem hodně háklivá. A protože určité mocnosti mají stále snahu zbrojit, protože se prý bojí o svoji bezpečnost. Jen kecy. Naproti tomu ale vojensky zasahují v jiných zemích, do čehož by se dle mého názoru neměli vměšovat. Válečná pomoc stojí nejen nemalé finance, ale i co hlavní, životy svých vojáků a vojáků aliance. Proč to dělají? No, on totiž zbrojní průmysl dost vynáší, a když pomůžeme jedné zemi z nesnází, tak tam budeme moci po válce dodávat materiální pomoc, ale jen my, ostatní si jen tak lehce líznou. Což pro nás budou zase jen dolary a dolary. A taky nelze opomenout, že všude, kde se válčilo, byla ropa a ropa a to je zlato. Že USA? Nemám pravdu?
Musím připomenout příspěvek Zuzky Pivcové. To především v tom, že moc a síla peněz je dle mého názoru jakési afrodiziakum, bez kterého řada lidí po světě i v naší zemi nedokáže existovat. Když mají absťák, musí zase někde něco cinknout, nebo odklonit a tak to jde pořád a pořád, protože oni ví, že se jim stejně nic nestane, všechen majetek přepíšou na manželku, matku nebo děti, takže jsou skorem žebráky a tu podmínku od soudu v horším případě, ta je nerozhází. Poohlédněte se, kdo po revoluci šel skutečně do tepláků? Byly to spíš jen ojedinělé případy, z poslední doby -Dalík, šel si sednout za Pandury a úplatky, no sednout, proběhlo v médiích, co v base dělal, celý den byl mimo a na noc šel složit hlavu do cely, prostě fešný kriminál, jak jinak!! A možná na zahraničním kontě na něj už čekalo po propuštění tučné odškodné od těch, které neshodil. Další byl třeba Rath, i když tam je tolik nejasností s otazníkem, že bych to raději přešla. I když za ním byly alespoň nějaké stavby vidět, nejasnosti zůstanou otázkami navždy v propadlišti dějin....A pak se národ ptá: jsou soudy a justice nezávislé, umí policie vyšetřovat a je neovlivnitelná? Odpověď si budete muset dát každý sám. Já si nedokážu dát jasnou odpověď ani na jednu otázku, ale spíš se kloním k té horší straně, ale kdo ví?
Někdy se bojím, aby někdy někdo nechtěl odklonit celou naši planetu....
Politika je podle mě něco, co sice nemůžeme ve všedním životě zcela ignorovat, ale já se dosti snažím ji vytěsnit někam do kouta, neboť můj TK je na ni dost alergický.
Všichni mějte krásné dny a poslechněte si následující píseň, která vám určitě dodá klidu v duši.
