Proto jsem nadšeně přivítala Jendův návrh na výlet. Byla jsem moc ráda, že zastavil u autobusové zastávky, abych mohla vystoupit a hrad si prohlédnout a vyfotit tak, jak jsem ho neznala. Na místě samém jsem nejdříve okouzleně vzhlížela ke hradu, poté se dívala do překrásného údolí Labe. Úžasný zážitek jsem posílila dvojkou bílého vína. U vstupu do objektu jsem si vyfotila desku oznamující, že na tomto místě načrtl v roce 1842 své dílo Tannhäuser Richard Wagner. Na protější stěně jsem si přečetla německý název Střekova - Schreckenstein, tedy hrozivý, děsivý kámen.
Chvíli jsme se pak s Jendou bavili o možném původu názvu Střekov. Na webu jsem později zjistila, že jednoznačnou odpověď na tuto otázku nenašli ani bohemisté. Odhaduji, že německý název může být podle podoby hradu, nebo podle fonetické blízkosti s českým slovem. Také jsem si ještě přečetla, že hrad byl založen ve druhém desetiletí 14. století, pravděpodobně Janem Lucemburským. Navštívili ho mj. i K. H. Mácha a J. W. Goethe.
Protože odpoledne bylo ještě mladé, prodloužili jsme si výlet o cestu do Velkého Března. O jeho existenci jsem měla pouze slabé povědomí. Cestou jsem sledovala druhý břeh Labe a vzdálené kopce; viděla jsem i televizní vysílač Buková hora. Zámek si nechal postavit jako empírovou vilu nejvyšší purkrabí Českého království hrabě Karel Chotek v letech 1842 – 1845, tj. v době, kdy již byl na penzi. Procházku krásnou zahradou kolem půvabného zámku jsme zakončili u kávy v podloubí.
Budu ráda, vydáte-li se s námi na malý, krásný výlet.