Bylo mi ho líto, protože netuší, co nás čeká. Žádné termály po Evropě, žádné moře dvakrát za rok, beztak už žádný sex, protože mám nádor v prsu, teď mi ho uřežou a ačkoliv nejsem žádná krasavice, na svoje prsa jsem byla pyšná. To mám za to, prolétlo mi hlavou. Mamka vždycky říkala, že za všechno v životě se platí. Teď se mi sečetly všechny moje hříchy, za celých 68 let, co jsem na světě.
V noci jsem s opuchlýma očima místo počítání oveček sčítala hříchy, od mých pěti let, nejhorší páchané v dospělosti jsem zaspala. Ráno jsem se probudila a věděla jsem, že je to pravda. Mám nádor, ačkoliv to nikdo v rodině neměl, a nic mne nebolí, považuji se vcelku za zdravou babu, pokud nepočítám běžné nemoci, které mají všichni v mém věku.
Zavolala jsem to dceři, snažila jsem se nefňukat, moc to nešlo, ta se zhrozila a snažila se nefňukat, tak jsme brečely obě a navzájem jsme se okřikovaly "nebreč".
Zavolala jsem to synovi, který na druhém konci linky mlčel, protože matky přece nestonají a když, tak s nějakou blbou chřipkou, navíc nemohl najít slova, asi mu došlo, že i jeho matka je smrtelná.
Zavolala jsem to sestřenici, protože se máme rády a také bráchovi, protože už jsme sirotci a zůstali jsme si sami.
Oznámila jsem to i nejlepší kamarádce, se kterou se známe od narození, protože už naše matky se kamarádily. "Prosím tě, objednej nás na gyndu a to co nejdřív, co když mám nádor i tam, jak dlouho jsme tam nebyly? Mira nás zabije."
Mira (doktor) nás nezabil, ale napřed jí a potom mně neadresně vykládal, jak jsou české pacientky nevděčné a kašlou na prevenci, ačkoliv to mají zadarmo, zpestřil to líčením strašného umírání nějaké jeho pacientky. "Přišla s únikem moči a co se dalo dělat, když už TO měla všude? Už asi umřela," prohlásil pod rouškou a na moje tiché ujišťování, že za rok určitě přijdu, odpověděl, že kvůli němu to nedělám, jemu to je fuk a je to moje zdraví. A měl pravdu.
