Dospělí jedinci dosahují délky do 0,5 mm, mají 8 nohou a mohou mít zabarvení červené, černé, hnědé nebo světle zelené. Samička naklade vajíčka a larva, aby mohla přežít, parazituje na živých tvorech. Přichytí se na kůži zvířat nebo lidí svými příústními končetinami a pokožku nařízne. Do této ranky vypustí své jedovaté výměšky, které naštěpí tkáň hostitele, a touto směsí se živí. Napadená tkáň vyvolá zánět, který se projeví jako červená skvrnka, která úporně svědí.
"Máme je na zahradě každý rok. Stačí se ráno projít bosou nohou po trávníku a večer máme svědivé pupence na sobě, hlavně v tříslech či podpaží. Celý srpen se práci na zahradě vyhýbám, protože ty potvůrky jsou opravdu hodně nepříjemné," říká Milada Dvořáčková z pražského Radotína.
Larvy sametek (lidově se jim říká také svilušky) vylézají z hlíny a jsou schopny okamžitě se přichytit na kůži člověka či domácího zvířete. Larvy pak putují po kůži, do které se zaryjí na nejteplejších místech - nejraději mají oblasti podpaží, ale i třísel či intimních partií. U psů a koček je nejčastěji najdeme mezi tlapkami, u kořene ocasu či na břiše. Jakmile se sametky nasytí, vrací se do půdy, kde se mění v nymfy a později v dospělé sametky.
Lidé si tak často kousance rozškrábou tak, že musí vyhledat lékaře. "Je pak nutné ošetřit ránu například peroxidem. Bohužel, spolehlivá ochrana neexistuje, doporučujeme před vstupem na zahradu postříkat nohy například Difusilem či jiným podobným přípravkem a po návratu domů se pořádně osprchovat, " říká MUDr. Hana Malá.
Některé lékárny v regionech, kde se sametka vyskytuje, připravují speciální roztoky či masti. "V naší lékárně míchají jakýsi sirný roztok, který působí chladivě a aspoň na chvíli pokožku zklidní. Ale samotnou larvu to nezahubí," potvrzuje paní Dvořáčková.
Specialisté na chemické postřiky doporučují ošetřit zahradu, zejména trávník a ovocné stromy, chemickou cestou, Mezi přípravky patří například Omite, Talstar, Ortus. Z přípravků na přírodní bázi pak lze zvolit Biool či Neudosan. Jsou šetrné vůči životnímu prostředí a nemají žádnou ochrannou lhůtu. Nejsou ale tolik účinné.
Nepomáhají ani moc repelenty, někteří lidé zkouší například potírat se Alpou či levandulovou vodu, někteří pojídají droždí či Pangamin, který údajně sametkám nevoní. Spolehlivě na tyto nepříjemné roztoče působí počasí - nesnáší zimu, takže první přízemní mrazíky je buď zahubí anebo přinutí zalézt hlouběji pod zem.
