Ve jménu udržitelnosti lidství aneb Jak mohou matematické modely zasahovat do života celé planety
Fotokoláž: pixabay.com

Ve jménu udržitelnosti lidství aneb Jak mohou matematické modely zasahovat do života celé planety

1. 11. 2020

Úvah o přelidnění světa a rychlosti nárůstu populace, a různých varování, kolik rizik toto tempo může přinést, pokud se kapacita země živitelky dostane do červených čísel, je obrovské množství, a trápí hlavy odborníků a politiků napříč všech oblastí.

Nicméně v souvislosti s každou, nejen coronavirovou, pandemií, asi nejde tuto úvahu vytlačit z faktických demografických, ekonomických, enviromentálních ani filozofických spekulací.       

Představme si model, který by nastal kupř. v maličké, desetimilionové enklávě, České republice (početně srovnatelné se středně velkým asijským městem):

K dnešnímu dni v souvislosti s covidem zemřelo 3000 lidí, z větší části seniorů. Jsme momentálně zřejmě na kulminačním bodě, ale čísla úmrtí budou pravděpodobně ještě narůstat, než se dostaneme na stagnační, sestupnou fázi fázi. Pokud by jen v ČR zemřelo 5 tisíc seniorů s covidem, což je populační skupina, v jejímž případě, ( jak se všobecně straší i při poukazech na zvyšující se délku dožití), by i takto "malé" číslo v porovnání s celým světem - velmi  zasáhlo do čísel ekonomiky každé země a zejména do důchodového systému.

V souvislosti s různými verzemi důchodových reforem se jistě také řeklo mnoho hypotéz, a to zejména těch nepěkných. Tak zkusme hypoteticky počítat - či spíše násobit a odečítat:

I kdyby průměrný starobní důchod u nás byl 12 tisíc, pak toto číslo násobeno dvanácti měsíci by bylo 144 000 Kč/na osobu a rok. Vynásobíme-li ho pěti tisíci obětí seniorského věku, pak se již ocitáme v řádech definovaných sedmi nulami, tedy na čísle 720 000 0000 Kč/ročně. Což je jistě nezanedbatelná "injekce" do rozpočtu mandatorních výdajů v případě, že by se nemuselo vyplácet oněch 5000 důchodů.  A to jsme hovořili jen v parametrech starobních důchodů. 

A můžeme jít ve spekulacích dál. Máme tu zdravotní péči; je známé, že zdravotní systém zatěžuje nejvíce právě seniorská cílová skupina, za kterou zdravotní pojištění platí stát. A i přestože se tyto peníze sice dílčí částí dostávájí, jako oběživo, nepřímo zpět do rozpočtů - neboť i senioři jsou rovněž vděčnými konzumenty všech produktů - tak ale i tak senior, coby zátěžová rozpočtová  položka, patří mezi méně produktivní či  "neproduktivní".

Pak jsou tu další položky, např. čerpání zdrojů, ať už energetických, vodních, půdních, enviromentálních a dalších. Odečteme-li 5 000 osob, pak i v těchto položkách by šlo o dosti značnou "úsporu". Neboli, platí tu jednoduchý matemetický vztah - méně lidí má menší spotřebu, obzvláště pokud se tito lidé již se nepodílejí na tvorbě HDP, a jsou tudíž pasivní složkou, kterou musí solidární sociální systém táhnout, resp. sponzorovat. A v řádech let, uvažujeme-li, že se průměrný český důchodce dožije 85 let, pak toto číslo 720 000 000  vynásobeno 20 roky je astronomické.

S různými teoriemi válek, vedených z genocidních (dle Lemkina) řízených vyhlazovacích, reduktivních důvodů, zločinů proti lidskosti, kde se hraje nejen o temné, zrůdné idey otrokářské, rasové, etnické, národnostní, náboženské, politické atd., války o zdroje, ale především o pohnutky ekonomické, neboť primárně za každou válkou stojí peníze a zájmy těch, kteří na válce vydělají, se lidstvo setkává od úsvitu věků. A platí zde pravidlo méně krků, více obživy a zbohatnutí pro přeživší.

Pomyslíme-li dále na jednu z konspiračních teorií, jež se nyní přetřásají sociálními sítěmi, například tu, která spekuluje o tom, že by mohlo jít o uměle vyrobený, geneticky naprogramovaný virus, tedy de facto biologickou zbraň ( zaměřenou třeba na určitou konkrétní cílovou skupinu), ocitáme se ve třetí světové válce genocidní povahy za použití zbraně hromadného ničení. (Opět nejde o historicky nový jev, protože zbraně hromadného, genocidního, ničení, např. bojovým plynem, existují již od první světové války. S tím, že s vývojem nových a nových technologií jsou zákeřnější, rafinovanější v tom, že se v případě biologických zbraní nedá vystopovat dokonce ani původce, tedy konkrétní viník, kdo vlastně takovou hrozbu vypustil do světa a použil jako zbraň.  Což pro někoho může znamenat "elegantní" řešení, jak eliminovat, redukovat nadbytečné, a vydělat na tom, aniž by mohl být pohnán k zodpovědnosti. Komercionalizovaná věda, zabývající se experimentováním bázemi DNA biologických organismů umožňuje dnes nepředstavitelné, nedohlédnutelné a hrůzné scénáře. A také vyvolává otázky, co se stane, když se takový výzkum vymkne kontrole?

Každopádně, ať již v případě dnešního coronaviru a jeho případných modifikací, nebo nějakého budoucího, se přímo vtírá na rty výkřik Berthy Suttnerové (první ženské nositelky Nobelovy ceny) a titul "ODZBROJTE!" Ve jménu udržitelnosti lidství. Nemá-li to skončit armagedonem...

koronavirus životní prostředí
Hodnocení:
(4.3 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?