Okna do světa
Fotografie: archiv autora

Okna do světa

16. 11. 2020

Přátelé!

Toto je část úvodní kapitoly z mého posledního cestopisu Střípky z domova i ze světa, který teprve čeká na své vydání.

 

Moře a zvuk leteckých motorů. Spojené nádoby, ve kterých se představy a emoce s náležitou nostalgií i netrpělivým očekáváním přelévají s jedné strany na druhou. Letadla, létání, atmosféra nejrůznějších světových letišť i všechna ta nádherná očekávání věcí a dějů příštích při stoupání po schůdcích letadla, byla a pořád jsou u mne vždy spojena s mořem. A také s poznáváním nových světů, nových lidí a nových zážitků. Poznávání je dobrodružství, které se, alespoň v mém případě, nikdy neomrzí.

Faktem je, že pokud byla cílová destinace v dosahu našeho auta, preferoval jsem před letadlem tento způsob cestování.  Letadlo vás sice zbaví nekonečně dlouhých hodin jízdy po dovolenkově přecpaných komunikacích, ale na druhé straně vám neumožní to potěšení z poznávání krajiny, která vám ubíhá kolem oken auta.

Jsou ale destinace, kam byste se autem jen těžko dostávali.  Orient, řecké ostrovy, Afrika. Tam se zpravidla létat musí. Vnímavý dovolenkový cestovatel, ať vkročí na jakékoli letiště, co jich kde po světě je, většinou pocítí vůni dálek a romantiky a vzrušené očekávání. Ať už to bylo, jako v našem případě, monstrózně veliké římské Fiumicino, nebo malé pouštní letiště v sinajské Tabě, či jediná ranvej mini letiště v korfské Kerkýře. A další a další. Jsou to a vždy to budou naše okna do světa. Malá i ta velká. Přibližují nám svět, probouzí naše emoce a posouvají hranice našeho poznání.

Na jedné straně je mnohdy až pohádkový svět Středomoří a na straně druhé, dnes poměrně nebezpečná oblast Předního východu a severní Afriky.  Oba tyto světy lákají a určitě ještě dlouho budou lákat poznání chtivé cestovatele svou výjimečností.

O Středomoří jsem už toho napsal ale tolik, že je mi skoro trapné k již napsanému přidávat další řádky. Ale nemohu si pomoci. Ten kraj, kde se příjemné klima snoubí se zcela jiným životním stylem než je ten náš, středoevropský, kde na každém kroku narazíte na množství památek od starověku až po dnešek, kde od krásně modrého a příjemně teplého moře se po pár stovkách metrů mnohde zdvihají do více než tisícimetrové výše ostré, vápencové štíty pobřežních pohoří, ten kraj se mi až příliš zažral do duše.

Je dobré občas zavítat do jiných světů, poznávat a srovnávat. Středomoří mohu nejlépe charakterizovat citací z jedné své starší glosy, která srovnává prostředí německého Baltu a věčně nového a stále přitažlivého Středomoří:

„Člověk je věčně s něčím nespokojený. Já bych konečně bral i ten Balt, i když je studený. Ale jen v krajním případě, kdyby už žádné jiné moře neexistovalo. Na Baltu však není a těžko někdy bude ten vzrušující a rozvolněný středomořský životní styl, ani dlouhé siesty při víně, nebo kapučínu, ani dědkové s fajfkami na lavičkách, řešící problémy politiky a fotbalové ligy, nejsou tam charakteristické mediterrání macchie na skalnatých stráních a nejsou tam ani prastaré, křivolaké uličky, vonící historií a spoustou květin na malých dvorcích. A hlavně tam není to optimisticky pálící jižní slunce, které vám ráno vleze neurvale až do postele a rozpaluje všechny vaše smysly.“

Moc rádi a často jsme se ženou cestovali. A nebylo to jen Středomoří. Vždy nás lákalo poznávat také jiné světy, než nám nabízí náš středoevropský životní prostor. Byť je ten náš český životní prostor malebný a krásný a umocněný vědomím toho, že je to naše rodná zem, je občas dobré do těch jiných světů zavítat a poznávat je. Poznávat a opět se navracet domů.

V tom výčtu středomořských předností a krás však musím uvést ještě jednu. Tu, která je vedle modré, vlnící se hladiny moře a všech možných památek, stejně tak lákavá, potřebná a zároveň neobyčejně příjemná. Turista, poutník, cestovatel, není pochopitelně živ pouze krásami přírody, koupáním a opalováním a poznáváním všeho možného. Občas se musí někam posadit, odpočinout si, najíst se a něco si i vypít. Restaurace, vinárny a kavárny, kterých je ve Středomoří úplná inflace, vždy lákaly a dál lákat budou k posezení, k dobrému jídlu, vynikající kávě a neodolatelnému dolce far niente. I tomuto, veskrze příjemnému středomořskému fenoménu, se chci v následujících stránkách, krom jiného, také věnovat.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Asuán, felůky na Nilu

 

 

Sinaj, noční siesta u Akabského zálivu

 

 Sinaj, letovisko Taba

 

Západ slunce na porečské Lanterně. Istrie

 

Dalmácie, večerní Vodice

 

Na obzoru Řím

 

Španělské schody, jeden z ikonických symbolů Říma

 

Korfu, večerní posezení v kavárně Evinos. Agios Stefanos

 

Vyhlídka Bella Vista, Korfu

 

Rhodos. Milenci

 

Poutní kostelík na cestě na akropoli, Ostrov Thassos

 

Španělsko, Costa brava

 

Pobřežní vesnice Sidi Bou Saïd, Tunis

 

Mrtvé moře, Izrael, letovisko Ein Gedi

Můj příběh
Hodnocení:
(4.8 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 49. týden

Staré české filmy a pohádky se minulý týden líbily, a tak v nich ještě budeme pokračovat i v tomto týdnu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

19%