Fenoménu pražských dvorků jste se začal věnovat v roce 2013. Kde byl ten prvotní nápad zajímat se právě o toto téma?
Radili jsme se s kamarádem a kameramanem Ondrou Procházkou, jakou novou rubrikou obohatit magazín České televize Z metropole, který tou dobou nabíral velké množství nových diváků. Ondra to byl, kdo věřil seriálu o dvorcích. Já byl skeptik. Myslel jsem si, že nás lidi do svých soukromých prostor nebudou chtít pouštět. Čas ukázal, že jsem se naštěstí hluboce mýlil.
Co se vlastně na pražských dvorcích děje? Sledujete jejich život i potom, co je objevíte a zdokumentujete?
Dvorky jsou jedním velkým živým organismem. Nejen ty, kde se utvořila komunita aktivních obyvatel. Každý dvorek má nějakou, byť třeba málo viditelnou zajímavost a námět, po němž se dá jít. Spoustu dvorků, kde už jsme s kamerou byli, i nadále sledujeme. Jejich obyvatelé nám dávají vědět, když se jim něco nového podaří a tak se už i stalo, že jsme ten samý dvorek navštívili podruhé.
Který z nich máte nejraději a proč?
Na tuhle otázku se dá velmi těžko odpovědět. Nerad bych jeden příběh nadřadil nad ostatní. Řeknu to obecně. Velmi dobrý pocit míváme tam, kde z lidí cítíme nadšení a elán pro společný zájem. Dojemné jsou příběhy starších lidí, kteří na místě prožili dětství a teď utvářejí příjemné prostředí pro další generace. Smutek je jenom tam, kde se dvorky proměnily v jedno velké parkoviště.
Ve které části Prahy je nejvíce dvorků? Co je spojuje?
Dvorky jsou všude tam, kde je klasická bloková zástavba. Takže od Malé Strany až třeba po Vysočany. Ale nejvíc je jich v té nejstarší zástavbě, byť tam bývají dvorky zároveň nejmenší. Spojnici jsem zatím nevystopoval, všude je jiná atmosféra, jiná věc, která chytne za srdce.
Myslíte si, že by i v moderní výstavbě mohly mít dvorky svoje místo?
Jednou jsme točili do dvorkového seriálu i prostor na sídlišti Černý Most. Takzvaná Vybíralka je takovým dvorkem v panelové zástavbě, i když ne zrovna typickým. Teď jsem zaznamenal několik zajímavých projektů nové chystané výstavby, kde se počítá s klasickou blokovou zástavbou. Tak tam zase dvorky vzniknou.
Mohl byste jako autor publikace Pražské dvorky představit tuto svoji práci našim čtenářům?
Knížka je něco jiného než televizní pořad a chvíli mi trvalo, než jsem, jak se říká, přehodil výhybku. Jednotlivé příběhy jsem se snažil obohatit o další historické souvislosti, v knize většinou nejde vystačit s prostými sousedskými akcemi a událostmi. Navíc, knížka má tu obrovskou výhodu, že si ji můžete otevřít znovu a znovu, pročíst si víckrát stejnou pasáž nebo prohlížet třeba půl hodiny jednu fotografii. Do knižní novinky jsem vybral 60 dvorků, zlomek těch, kterými jsem za sedm let prošel.
Fotografie pod článkem:
1: Vodičkova 37-Starodávná barokní parcela se dvěma dvorky ukrývá nově uvnitř kavárnu. Staré schodiště pamatuje třeba filmaře a architekta Maxe Urbana.
2: Stupkova ulice-Aktivní obyvatelé bloku propojili několik malých dvorků ve vzdušnou rekreační zahradu.
3: Prokopova 4-Betlémská kaple uprostřed Žižkova. Architektonický skvost se zvonem darovaným ze Švýcarska.
4: Blok tvořený ulicemi Vinohradská, Čáslavská, Jičínská, Slezská-Propojený vnitroblok prvorepublikových domů byl už od čtyřicátých let eldorádem zdejších dětí. Osmdesátiletí „kluci ze dvorku“ se dosud scházejí v jedné vinohradské hospůdce.
5: Radhošťská 15-Opět velmi aktivní majitelé bytů se rozhodli z pragmatické plochy parkoviště vytvořit místo sousedských setkávání včetně altánu se zahradním krbem.
6: Karlovo náměstí-Velký dvorek je součástí nemocničního areálu. Uprostřed stojí pomník samaritánům z I. světové války, který teď prošel nákladnou opravou.
7. Moderátor a spisovatel Petr Sojka
8. Nová kniha Petra Sojky
