Mnozí se k takové životní změně odhodlávají až ve vyšším věku. Jenže i v tomto případě platí, že je dobré postupovat opatrně.
Mnohdy přinese větší efekt to, když člověk doma nežije v přetopeném bytě a není v deseti stupních oblečen jako by bylo minus třicet, než hrdinský čin, kdy za přihlížení celé rodiny s rozběhem skočí do polozamrzlého rybníka. Chce to přípravu, například v obyčejném sprchování chladnou vodou.
„Vykoupat se v přírodě je sice hezký zážitek, ale doma je lepší začít sprchou než se hned zanořit do vany. Sprchovat se nejprve vlažnou vodou mohou už dvouleté až tříleté děti. Starším lidem s horším krevním oběhem poslouží otírání studeným ručníkem,“ vysvětluje fyzioterapeutka Iva Bílková a pokračuje: „Začínáme od nártů přes lýtka, kolena, stehna a pomalu až k ramenům, hlavu si namáčet nemusíme. Večer je třeba se otužovat dvakrát déle než ráno. V zimě se doporučuje sprchovat se jednu až tři minuty, v létě tři až pět minut.“
Nyní je však v módě předvádět svou zdatnost a odolnost v přírodě, což vede k pozoruhodným situacím. V jedné rodině nedávno volali sanitku k šedesátiletému Jindřichovi, který se rozhodl jít vnoučatům vlastním příkladem a hupnul v lednu do jezírka. „Táta nám neustále vyčítá, že jsme z dětí vychovali skleníkové květinky, že jsou pořád nachlazené, že máme doma přetopeno, že jsou málo v přírodě. Když jsme byli na chalupě, už s ním nebylo k vydržení, jak pořád mluvil o nutnosti otužování. Nevydržela jsem a řekla jsem mu, že on se přece taky nikdy neotužoval. Zařval, že mi to teda ukáže, shodil svetr, kalhoty a už byl v jezírku,“ vypráví Jindřichova dcera. „Máma po něm křičela, že se nachladí. Večer měl zimnici, horečku a druhý den byl tak vyřízený, že jsme mu volali sanitku, která nakonec po dvou hodinách přijela a když jsme řekli doktorovi, co se stalo, smál se. Řekl, že už byl u jednoho dalšího případu, kdy se starší člověk rozhodl otužovat tak, že skočil do rybníka. V tom případě prý dokonce šlo o infarkt,“ pokračuje.
O tom, že je otužování prospěšné, ovšem lékaři nepochybují a doporučují je. „Hlavním přínosem otužování se vybudování silné obranyschopnosti organismu,“ říká Iva Bílková. „Otužilcům se vyhýbají virová onemocnění, optimalizuje se krevní tlak, zlepšuje se stav alergií, působí pozitivně na kardiovaskulární i lymfatický systém a dokonce může fungovat i na hubnutí, ovšem to už jde o trénované jedince, kteří se pravidelně otužují minimálně dva roky. Otužilci pak nebývají tolik náchylní ani na změny počasí, které dělají běžným lidem těžkosti,“ vysvětluje fyzioterapeutka.
Pozor by si ovšem měli dávat lidé, kteří mají zánětlivá onemocnění svalů nebo křečových žil. Pro ně je otužování zátěž a jejich stav by se naopak mohl zhoršovat. Naopak vhodné je otužování pro lidi s problematickým tlakem. Ideální doba na otužování ve studené sprše je ráno, před snídaní. Rozhodně lékaři nedoporučují pořádně se najíst a pak hupnout pod studenou sprchu, natož do řeky.
Faktem je, že lidé, kteří se otužují pravidelně, dlouhodobě a zjistí si o tomto tématu vše důležité, bývají ve vysokém věku v lepší kondici, než peciválové, kteří sedí ve vytopených bytech a odmítají třeba jen chvíli vyvětrat, když je venku mráz.
Důkazem toho je jeden z nejstarších obyvatel Česka, stočtyřletý obyvatel Ostravy Jan Gomola, který rád vzpomíná, jak ho maminka spolu se sourozenci pokaždé vyhnala ven, když napadl čerstvý sníh. „Vždycky hned ráno volala, že musíme ven, že nasněžilo a my jsme se pak v tom sněhu museli válet. Díky tomu jsem pak přežil všechno. Když všichni mrzli na východní frontě, mě to připadalo jako běžná zima,“ vyprávěl muž s podivuhodným osudem, který přežil těžké boje druhé světové války. „Já jsem důkazem, že na otužování něco je,“ říkává se smíchem.
Takže, ideální je otužovat se od mládí. Začít se dá ovšem i ve vyšším věku, jen by už člověk měl být dostatečně moudrý a vzdělaný, aby si tím místo prospěchu nezpůsobil potíže.
