Mám syna rybáře, toto tiché bláznovství ho drží od útlého dětství. Od šesti let, pokud dobře počítám, tak už skoro 42 let. Kousek od domu protéká řeka Bělá, pstruhový to revír. Bělá je jeho domovská řeka, jeho lovný revír.
Rybáři se o úlovky nedobrovolně dělí s vodními ptáky. Ptáci vyhrávají na celé čáře. Volavky popelavé, kormoráni a racci, to jsou ti velcí, k nim se přidávají morčáci velcí a kachny divoké. Řeka Bělá je jich tuto zimu plná, až bych řekla, že je na ní poněkud těsno. Vzácně se objeví i ledňáček říční, taky rybář. Mám z toho ptačího světa na řece nefalšované potěšení.
V encyklopedii jsem se dočetla, že například volavka popelavá loví ryby zobákem při brodění, a to tak 10-20 cm velké. Denně jich spořádá až 0,5 kg. Buď jsou v encyklopedii chybné údaje a nebo volavky od jejího vydání značně zvýšily svůj apetit, protože … Víte co, pojďte se podívat do fotogalerie.
Fotografie byly pořízeny ráno 20. a 21. února 2021.
Poznámka: volavka chytila pstruha a racci chytili jelce, to je kaprovitá ryba. Na pstruhových vodách je to škodná a na řece Bělé je přemnožená.