Na přelomu listopadu a prosince uplynulo 135 let ode dne, kdy Thomas Alva Edison představil světu jeden ze svých nejslavnějších vynálezů – fonograf. Odstartoval tak éru nahrávacího průmyslu a hudby linoucí se odevšad a ze všeho.
„Marie měla malé jehňátko s vlnou bílou jako sníh, ať šla kam šla věděla, že vždy půjde s ní...“
Populární dětská říkánka od spisovatelky Sarah Hale se ve Spojených státech od jejího publikování roku 1830 ozývala často, ale někdy roku 1877 se poprvé zazněla ze stroje. Právě tehdy se zrodil fonograf.
Uslyšet vlastní hlas
Tou dobou se Thomas Alva Edison (1847-1931), asi nejslavnější vynálezce 19. a 20. století, zabýval myšlenkou zaznamenávat telegramy tak, aby je bylo možné uchovávat a potom tento záznam zase automaticky odvysílat. Napadlo ho přitom, že totéž by šlo dělat i se zvukem – jen by se místo pohybu zapisovacího pera telegrafu zaznamenával pohyb jehly kmitající v rytmu zvukových vln. Spojil ji tedy s membránou z rybího měchýře nataženou přes užší konec trychtýře, který zvukové vlnění zesiloval.
Kmity hrotu jehly se vrývaly na povrch otáčejícího se válečku. Proto byla u prvního modelu na jeho povrchu hliníková folie, později Edison válečky potahoval voskem. Při reprodukci byl postup obrácený: jehla pohybující se ve vyryté drážce rozkmitala membránu – a přístroj mluvil nebo zpíval.
Prototyp zhotovil podle vynálezcova náčrtu jeho mechanik John Kruesi za pouhých 30 hodin. Říkánku do něj zarecitoval sám Edison.
„Nikdy předtím mě nic tak nevyvedlo z míry, jako když jsem poprvé uslyšel svůj vlastní hlas,“ vzpomínal později vynálezce.
Desky byly praktičtější
Historikové se dodnes přou, zda k tomu došlo 12. srpna (jak věří většina z nich) nebo až o nějaký ten týden nebo měsíc později. Jisté je, že veřejně Edison přístroj poprvé předvedl 29. listopadu a patentovou přihlášku podal začátkem následujícího měsíc. Tehdy také přinesl fonograf ukázat do redakce časopisu Scientific American, který o tom přinesl následující zprávu:
„Pan Edison položil na náš stůl malý strojek a zatočil klikou. Ta věc se nás pak zeptala na naše zdraví, jak se nám líbí fonograf a popřála nám dobrou noc.“
Fonograf – podobně jako většina Edisonových vynálezů (tedy kromě nejslavnější žárovky) – neměl moc dlouhý život. Brzy ho převálcoval gramofon, který vynalezl německý přistěhovalec židovského původu Emile Berliner (1851-1929). Jeho přístroj už nezaznamenával zvuk na nepraktické válečky, ale na ploché desky, u nichž šlo z originálu snadno vyrobit libovolný počet kopií.
Gramofony nepřemohly ani magnetofony, které se objevily po druhé světové válce. Na lopatky je položila teprve cédéčka, digitalizace, počítače a hudba z internetu. Nyní se však klasické vinylové desky opět dostávají do módy.
Další články autora najdete na www.novakoviny.eu
