Řídili jsme oba, já jsem byla vždy aktivnější a většinu věcí jsem domlouvala, zařizovala a organizovala. On víc vydělával. Ale pracovali jsme oba hodně.
Manžel neměl sepsanou závěť, a proto začaly po jeho smrti problémy. Především se synem z prvního manželství. Dědické řízení se táhlo čtyři roky. I v dobrých rodinách se lidé občas začnou dohadovat i o ten nejmenší majetek. Proto doporučuju všem tyto věci řešit včas, mít sepsanou závěť, případně si najmout právníka. Nikdo nikdy neví, co se stane. Od té doby nesnáším bulvár, pro který byly soudy velké téma. Podržely mě děti - mám dvě a jsme velmi silný trojlístek - i přátelé mi byli velkou oporou.
Hned po smrti manžela bylo třeba zařídit mnoho dalších administrativních záležitostí, přepsat nebo ukončit různé smlouvy a podobně. Banky a vodárenské společnosti se chovaly úžasně. Nejvíce daly zabrat dodávky energií. Přepsání smlouvy na jiného odběratele byl neuvěřitelný problém. Stejně obrovská potíž byla i notářka, kterou jsem dostala přidělenou. Nechci používat sprostá slova, ale ve chvíli, kdy je vám těžko, byla hnusná a velmi silně proti mně zaměřená. Samozřejmě jsem měla právníka, což byla nutnost.
Po Petrově smrti mi pomáhala aktivita, práce, cvičení a stále naplněný den. Do divadla jsem vyrazila brzo, neboť jsem musela hrát. Jen jsem pár dnů netočila. Ale divadlo je mocné. Na jevišti člověk na všechno zapomene. Práce mi hodně pomohla. Práce, děti a právník.
Nejtěžší pro mě bylo a je slyšet jeho písničky. I když jsem už uváděla několik vzpomínkových koncertů, sama si jeho písničky nepustím.
Žiju se synem v domě a dcera nás často navštěvuje. Máme dvě nalezené kočky a velkou zahradu. Cítím se volnější, protože děti jsou dospělé. Mám hrozně moc aktivit, dělám tak trochu to, co chci.
Ilona Svobodová, herečka (psáno sedm let po smrti manžela pro neziskový projekt vdovyvdovam.cz)
