Začít žít s mužem rozvedeným se zdá být jednodušší. Rozvedl se, tudíž mu manželství neklapalo, jinými slovy, neměl by mít důvod na ně vzpomínat v dobrém. Ovšem vdovec, to je jiný případ. Velmi často jde o muže, kteří přišli o ženy, které milovali, se kterými vedli pěkný život. Tudíž na ně vzpomínají v dobrém. A to je pro dámy, které pak vstoupí do jejich životů, docela obtížně řešitelná okolnost. Ustojí to zpravidla jen ty moudré, velkorysé, zkušené. Ale každopádně je vztah s ovdovělým mužem zajímavá a komplikovaná životní situace.
Vdovců je výrazně méně než vdov, takže jim není věnována velká mediální pozornost. Moc se o nich nemluví. „Zkoumali jsme problémy mužů, kteří ztratili ženu, například to, jak se o sebe dokáží v dalším životě postarat. Zaměřili jsme se na více než sedm set mužů ve věku kolem sedmdesáti let z různých zemí Evropy,“ uvedla Carolien van den Brinková z nizozemského Národního institutu pro veřejné zdraví, která je jednou z autorek unikátního průzkumu. „Ukázalo se, že se často potýkají s řadou problémů, například uváděli, že jim dělá problém připravovat si kvalitní jídla a udržovat dům. Naopak oproti ženatým mužům ve vyšším věku o sebe více dbali a lépe zvládali péči o své tělo,“ tvrdí s tím, že mnozí tvrdili, že už o další známost nestojí, protože se obávají, že by ji srovnávali s předešlou partnerkou, pokud byl jejich vztah pěkný.
Více než průzkumy ale stejně vždy vypovídají konkrétní prožitky konkrétních lidí, takže tady jeden je. Helena, 62 let, učitelka: „Žila jsem po rozvodu sama a občas jsem se zkusila s někým seznámit. Ale nikdy z toho nic nebylo. Jednou mě známí pozvali na rodinnou oslavu a tam byl zajímavý starší muž. Bylo mi jasné, že se nás pokoušejí spárovat a věděli proč. Opravdu jsme měli spoustu stejným zájmů, zalíbili jsme se jeden druhému. Byl to vdovec. Zpočátku se mi to velmi líbilo, postavila jsem sama sebe do pozice ženy, která ho vytáhne ze samoty, ze zármutku, udělá mu život zase hezký. Jenže jsem se přistihovala, že na jeho bývalou ženu žárlím. Evidentně byla skvělá. Hezká, chytrá, všichni ji měli rádi, často na ni vzpomínali. Já si připadala jako ta druhá, jako méně kvalitní náhradnice. On se takto ke mně nechoval, já si to spíše vsugerovala. Ale je pravda, že měl doma stále její fotku, ve skříni si nechal nějaké její věci. Mně to vadilo, ale možná to byla moje chyba. Dodnes nad tím přemýšlím. Nakonec jsme vztah v dobrém ukončili, ale já dodnes nevím, jestli jsem to neměla raději skousnout.“
Žárlivost na předešlou ženu. To je to, co si nesmí žádná žena, která si začne s vdovcem, pustit do života. A vdovci by si rovněž měli uvědomit, že jejich nové partnerce nemusí být příjemné časté vzpomínání, srovnávání, případně koukání na starou svatební fotografii.
O tom, že ovdovělí muži se často se ztrátou ženy smiřují těžce, svědčí i fakt, že uzavírají další manželství mnohem méně často než muži rozvedení. „Zatímco pouze čtvrtina ovdovělých mužů začne žít s novou ženou, mezi rozvedenými tak učiní více než třetina,“ uvedla socioložka Dana Hamplová.
Psychologové však mají zajímavý poznatek. Právě lidé, kteří prožívali hezký kvalitní vztah, jsou často schopni další stejně kvalitní vztah navázat. Takže vdovci, kteří měli pěkné manželství, jsou zpravidla dobrými partnery i ve vztahu dalším. Na rozdíl od mužů, kteří se třeba vícekrát rozvedli, což může často naznačovat, že s takovým pánem není něco úplně v pořádku.
„Zásadně odepisuju na inzeráty vdovcům a ne rozvedeným,“ říká šedesátiletá Mirka. „Žila jsem s mužem, který byl vdovec a bylo to nejhezčí období mého života. Byl pozorný, věděla jsem, že svou ženu miloval a choval se k ní hezky. Znala jsem ji, věděla jsem to i od společných známých. A stejně se pak choval ke mně. Bohužel, zemřel. Pak jsem chvíli chodila se dvěma muži, kteří byli rozvedení. A u obou jsem zanedlouho přesně věděla, proč jsou rozvedení, dokonce bych se vsadila, že ženy opustily je, ne naopak,“ tvrdí.
Některé ženy, které navázaly vztah s vdovci, tvrdí, že je velmi obtížné smířit se s rolí „té druhé.“ Těžké je ustát zájem přátel vdovce, jeho rodiny, dětí. Je jasné, že ti všichni novou ženu poměřují s tou předešlou, která často časem získala pověst světice, jak už to u mrtvých lidí bývá.
Hlavní roli v těchto komplikovaných situacích musí sehrát sami ovdovělí muži. I pro ně je těžké pustit si do života novou ženu, nesrovnávat ji s tou předešlou a uvědomit si, kde je zdravá míra mezi vzpomínkami a současností. Každopádně by se do nového vztahu měl vdovec pouštět jen tehdy, když si je jistý, že je na něj připraven. Jinak může nové ženě, byť třeba nevědomky, ublížit.
