Nejlepší léky se totiž nevyrábí ve farmaceutických fabrikách, ale rostou na polích, zahradách, loukách i v lesích. Ale k té červené řepě. Nebudu zde vypisovat všechny zdravotní benefity. Je jich opravdu mnoho a každý z vás si je může vygooglovat. Vyzdvihnul bych z nich především schopnost vytvářet a obnovovat vazivové tkáně, zpevňování stěn cév, léčbu vysokého krevního tlaku, obnovu buněčného jádra a kvalitní detoxikaci organizmu, včetně odstraňování jedovatých látek z mozku. Dokonce některé výzkumy ukazují i na její silné protirakovinné účinky, jak na poli prevence, tak na poli léčby.
Chtěl bych se s Vámi podělit s možnými způsoby její konzumace tak, aby nám nezevšedněla a mohli jsme tohoto daru přírody užívat co nejhojněji. Klasickou polévku boršč zde nebudu popisovat, jde o známou polévku, kterousi umí připravit každý. A když ne, receptů na internetu je nespočítaně. Chci Vám přiblížit jiné dvě varianty využití, se kterými jsem se setkal a které zdomácněly v naší kuchyni.
Polévka z červené řepy
Na své cestě po Litvě jsem objevil velice chutnou variantu studené polévky z červené řepy a její obdobu též v Polsku. Příprava je velmi jednoduchá. Uvařenou a vystydlou červenou řepu oloupeme (vaříme ji vždy ve slupce, aby byl zachován obsah přírodních látek). Řepu rozmixujeme s kefírem, můžeme do mixu přidat i česnek. Do tohoto mixu pak přidáme nasekaný kopr, necháme v lednici zchladit (jde o typ studené polévky) a podáváme na talíři s vařeným vejcem. A můžeme nyní využít léčivé účinky červené řepy, probiotických kultur kefíru (podporuje imunitu, buduje silné kosti, bojuje proti rakovině, proti střevním zánětům, zlepšuje alergie, léčí kůži), kopru (má protizánětlivé a čisticí účinky, a to jak na střeva, tak i na močové cesty a ledviny) i vajec (obsahují omega-3 mastné kyseliny, jež zmenšují hladinu triglyceridů a redukují tak riziko kardiovaskulárních chorob. Vitamin D obsažený ve vejcích zase pomáhá lépe absorbovat vápník, čímž posiluje kosti a zuby). No a protože vejce mají vysokou sytivost a dodají nám i velmi kvalitní bílkoviny a řepa vysoký obsah zdravé vlákniny, nemusíme si k obědu či večeři připravovat nic jiného. Tento mix využívám někdy i bez kopru, jen jako nápoj.
Řepný kvas
Dalším elixíem, který používám v kuchyni, je kvas z červené řepy. Ten jsem nepoznal na cestách, ale našel na internetu. Příprava je též velmi jednoduchá a léčebný efekt je velmi silný. Ten recept pochází z Ruska a zaujala mne v souvislosti s ním i jedna historka. Kdesi v průmyslové, silně znečištěné oblasti v Permu se pila domácí samohonka ještě více, než je ruský průměr - čili opravdu hodně. Naproti tomu byl v této oblasti velice malý, téměř zanedbatelný, výskyt rakoviny a kardiovaskulárních chorob. Nu a sovětští vědci bádali a bádali a nic nevybádali. Až jednoho dne náhodou jeden z nich šel skrz jednu tamní vesnici a všiml si podivných hliněných nádob před každým domem. Byl to řepný kvas, který se zde vyráběl a pravidelně pil, i se přidával k okyselení salátů, nebo borče. Ano, ti lidé žili v nezdravém prostředí plného toxických látek v ovzduší i vodě a konzumovali množství toxického alkoholu. Přesto byli zdraví jako řepa, díky červené řepě!
Ten nápoj navíc, protože základem jeho výroby je mléčné kvašení, značně zvyšuje zdravotní benefity červené řepy. Dostává jí do vyšší dimenze. Proces fermentace, kterými řepa prochází vytváří probiotické látky, které jsou doslova požehnáním pro střevní mikrofonu. Fermentované potraviny příznivě ovlivňují zažívání, posilují imunitu, snižují cholesterol a preventivně působí proti některým druhům rakoviny. Není tedy divu, že například slavné korejské kimči, které se také připravuje formou fermentace, se řadí mezi 5 nejzdravějších potravin na světě.
Jak vyrobit kvas z červené řepy? Syrovou řepu i se slupkou důkladně omyji a nakrájím na kostičky cca 2x2 cm. Připravím si třílitrovou sklenici a do ní takto dám kostky ze dvou větších, popřípadě tří menších řep. Pozor, nikdy nestrouháme - řepa by pustila moc šťávy a nastalo by nezdravé divoké kvašení a znehodnotili bychom tak své dílo. Přidáme malou lžičku soli, dvě polévkové lžíce cukru, jednu polévkovou lžíci hladké mouky, hrst rozinek. K tomu můžeme přidat jako startér trochu kysaného zelí, nebo podmáslí, popřípadě cca deci kvasu, máme-li z předchozí várky (startér přidávat nemusíme, i bez něj proces mléčného kvašení nastane, ale pomaleji). Vše promícháme, zalijeme studenou převařenou vodou, přikryjeme sklenici plátýnkem, nebo nějakým poklopem. Mně se osvědčil kvasný uzávěr, který jsem zakoupil v Tescomě. Každý den protřepeme, nejlépe ráno a večer. Já to vždy promíchám dřevěnou hůlkou z asijské restaurace. Necháme na teplém místě kvasit a cca za 5 dnů je nápoj hotov, což poznáme podle nakyslé chuti. Scedím do lahví, a ponechám v chladu. Tento základní kvas si můžeme různě modifikovat, např. přidáním několika promačkaných stroužků česneku a tím zvýšit jeho léčebný účinek, nebo přidáním nového koření a bobkového listu - tím dosáhneme aromatičtější chuť nápoje. Receptů z řepy jsem vyzkoušel opravdu hodně a zase někdy se s Vámi podělím o další.
