Prší, proto máme špatnou náladu. Je vliv počasí na psychiku mýtus nebo realita?
Má počasí vliv na psychiku? Názory se různí. Ilustrační foto: Eliška Murasová

Prší, proto máme špatnou náladu. Je vliv počasí na psychiku mýtus nebo realita?

30. 5. 2021

Letošní chladné a deštivé jaro mnozí lidé nesou těžce. Skuhrají, že se už nemohou dočkat sluníčka. Jsou podráždění, bez nálady. Jiní je naopak považují za přecitlivělé jedince, kteří nemají nic na práci, než pozorovat sami sebe. Vliv počasí na psychiku je téma, které lidi rozděluje.

Někdo odbude řeči o ošklivém počasí pokrčením ramen, jiný dovede hodiny rozebírat, jak se cítí, když prší nebo když svítí slunce, při každé změně počasí si bere hrst prášků na uklidnění a při bouřce se třese jako ratlík. Pro někoho je taková reakce nepochopitelná a nevěří jí. Ale pozor, existuje řada výzkumů, podle jejichž závěrů má počasí na psychiku poměrně velký vliv. Ostatně, faktem je, že o vlivu počasí na lidskou psychiku a různé chronické nemoci psal už lékař Hippokrates okolo roku 400 před naším letopočtem. Vznikla také  studie, podle které se mění chování dětí před bouřkou. Jinými slovy, děti jsou před bouřkou protivné, zlobí a to i ty, které se jindy takového chování nedopouštějí. Rodiče nevědí a proč a pak, za pár hodin, přijde bouřka.

Psychologové a psychiatři se v názorech na vliv počasí na psychiku také rozcházejí. „Dlouhodobě se o vlivu počasí na psychiku vede spousta debat, ale osobně neznám žádnou seriozní studii, která by přesně popisovala do jaké míry souvisí s výskytem úzkostí či depresí například teplota, vlhkost či tlak vzduchu, tedy konkrétní jevy,“ uvedl psychiatr Martin Anders. Přiklání se spíše k teorii, že náladu a psychiku člověka ovlivňuje více podnebí než počasí.

Jak jinak si vysvětlit fakt, že jižní národy žijící v místech, kde často svítí slunce, nám připadají usměvavější, zkrátka více v pohodě, než národy severské. Může to být samozřejmě jen zdání, protože když přijedeme k moři, jsme dobře naladěni a tudíž nám tam připadá příjemný každý číšník, byť je třeba ve skutečnosti mrzout a mizera. Nicméně je fakt, že v zemích, kde je více zima a méně slunečního svitu, je více sebevražd a také je tam častěji rozšířený alkoholismus.

Lidé, kteří tvrdí, že v nich vyvolává špatnou náladu déšť, se rovněž často mýlí. Samozřejmě, že pokud jsme měli naplánovaný sobotní výlet, začalo hustě pršet a tak místo pobytu v přírodě sedíme doma, jsme naštvaní, ale to nemá nic společného s trvalým vlivem na psychiku, natož s depresí. Jsou naopak lidé, kteří déšť mají rádi, vyvolává v nich příjemné pocity. Poslouchat v teple s dobrou knihou, jak déšť bubnuje na střechu přece není nic depresivního, naopak.

Existuje jev, kterému se říká meteosenzitivita a tou se právě dá vysvětlit silná reakce na změny počasí. Někoho opravdu před deštěm silně bolí hlava, klouby, zhoršují se mu různé chronické potíže. Často se to týká revmatiků, kardiaků.

 „Jednu dobu jsem měl před každou změnou počasí tak silné bolesti hlavy, že jsem nemohl fungovat. Nikdo mi to nevěřil, žena říkala, že to je projev přepracovanosti. V té době jsem stavěl dům, měl jsem náročnou práci, k tomu jsem se staral o těžce nemocného, umírajícího otce. Několikrát jsem před bouřkou doslova zkolaboval, jednou jsem opravdu omdlel a strašně mě bolely klouby,“ vypráví šedesátiletý Jaroslav. „Připadal jsem si jako chodící barometr, přesně jsem věděl, že přichází změna počasí. Ale raději jsem už pak o tom s nikým nemluvil, protože jsem cítil, že si lidé mysleli, že to přeháním. Postupně se ta citlivost snížila, takže to určitě hodně souviselo se stresem, který jsem tehdy prožíval. Ale především jsem zjistil, že trpím revmatickým onemocněním a hlavní příčinou obtíží bylo ono,“ vypráví.

Prokázáno je, že když je delší dobu tma a chladno, tělo si začne vyrábět méně serotoninu, kterému se říká hormon štěstí. Děje se to často v zimě, když je brzy tma a slunečního svitu málo. Změna počasí, kdy začne pršet nebo přijde bouřka, tak může mít podobný vliv. Existují teorie, podle nicž se také začne produkce hormonu rychle snižovat, ale jen krátkodobě a proto může být reakce výrazná. A je to přirozené, protože pro naše předky předstvovala bouřka či náhlý silný déšť ohrožení, které spouštělo nervozitu, strach. Nevěděli, co se děje. My to víme, ale je možné, že reakce podvědomě přetrvávají.

„Ovšem právě ošklivé počasí či jeho výrazné výkyvy na jedné straně v lidech vzbuzují nelibé pocity, ale na straně druhé se právě v těchto obdobích k sobě chovají lépe než jindy. Podvědomý strach ze síly přírody je odvádí od malicherných problémů a triviálních úzkostí. Ne nadarmo se říká, že pořádá bouřka vyčistí vztahy, ona vyčistí i psychiku,“ uvedla americká publicistka Rebecca Solnitová, která se vlivem počasí na psychiku zabývá.

Takže, až budeme někdy slyšet někoho, kdo mluví o tom, že má depresi z toho, že málo svítí sluníčko, je jisté, že vlastně neví o čem mluví a netuší, co skutečná deprese je. Ve skutečnosti je asi jen naštvaný, že se nemůže opalovat nebo jít na výlet. Maximálně může být chronicky nemocný a cítí, že se jeho potíže zhoršily.  Ale nic, co by se dalo nazvat depresí z počasí, neexistuje.

počasí psychika
Hodnocení:
(4.9 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?