"Je důležité, aby lékař pacientovi vysvětlit, jak moc je jeho onemocnění závažné, jaké jsou šance na úplné vyléčení, jak bude léčba a s jakými následky. Pacient by měl dostat úplné a pravdivé informace, aby se mohl rozhodnout, jakou léčbu podstoupí," říká onkoložka MUDr. Petra Garnolová.
Onkologové v době pandemie koronoviru upozorňovali na to, že se výrazně zvýší počet pacientů s nádorovým onemocněním, kteří kvůli covidu nepřišli včas na vyšetření. Naplní se podle vás tyto obavy?
Máte pravdu, že v současné době se do ambulance objednává více pacientů, kteří mají zdravotní obtíže nebo si někde na těle nahmatali útvar, který tam nepatří. Během covidové pandemie, zejména v první vlně, byl významně omezen provoz řady ambulancí a také oddělení zobrazovacích metod. Z toho důvodu byl v tomto období záchyt nově diagnostikovaných pacientů nižší a nyní čísla opět narostla. Předpokládám ale, že celkový počet nově diagnostikovaných nádorových onemocnění zůstane přibližně stejný.
U zhoubných nádorů je nejdůležitější zachytit ho včas. Roste počet lidí, kteří chodí na preventivní prohlídky, anebo je pořád více těch, kteří prevenci zanedbávají?
Řekla bych, že v posledních letech roste počet lidí, kteří se o svůj zdravotní stav zajímají, snaží se dodržovat pravidla zdravého životní stylu a k tomu také patří pravidelná kontrola u lékaře. V rámci těchto kontrol může být včas zachycen vážný zdravotní problém a šance na jeho vyřešení významně stoupají. Nejde jen o onkologická onemocnění, ale i o interní a neurologické choroby. Bohužel stále ještě existuje dost velká skupina lidí, kteří naopak o své zdraví nedbají, mají řadu zlozvyků jako je kouření, nadužívání alkoholu, přejídání a tito lidé často na preventivní vyšetření k lékaři vůbec nedocházejí. Ale právě ti mohou být ohroženi zdravotními problémy nejvíce. Otázkou a výzvou do budoucna tedy je, jak tuto skupinu motivovat k návštěvě lékaře.
Pokud nemám doktora, který mě sám pošle na preventivní prohlídku, jak bych měl postupovat, tedy na jakou prevenci mají lidé nárok po padesátém roce věku?
Preventivní prohlídky plně hrazené ze zdravotního pojištění a jejich náplň upravuje vyhláška o preventivních prohlídkách č 70/2012 Sb. Preventivní prohlídka je od dovršení 18 roku hrazena každé dva roky a podle věku pacienta je přesně daná její náplň. Po 50. roce věku jde o vyšetření hladiny cukru a tuků v krvi, EKG, vyšetření moči diagnostickým papírkem, vyšetření očí. Každé toto vyšetření je možné opakovat v přesně daném intervalu a praktický lékař obvykle tyto intervaly hlídá. Na preventivní vyšetření navazují screeningové programy. Ty mají za cíl odhalit onkologické onemocnění v raném stadiu, kdy ještě nemá žádné klinické projevy a pacient nemá obtíže. V České republice máme tři tyto programy. Jde o screening prsu, na vyšetření mamografem v akreditovaném centru má každá žena po dovršení 45 let v intervalu 2 roky. Druhý screnningový program se snaží vyhledat pacienty s nádory tlustého střeva a konečníku. Je určený pro pacienty obou pohlaví od padesáti let věku. Pacient má možnost absolvovat kolonoskopii a při zcela normálním nálezu ve střevě a konečníku se toto vyšetření opakuje jedenkrát za 10 let nebo může od 50 do 55 let absolvovat každoročně test na skryté krvácení do stolice, pokud je nález vždy v pořádku, od 55 let dále je vyšetření prováděno po 2 letech. Pokud se ve vzorku stolice krev prokáže, pacienta odesíláme ke kolonoskopii. Třetím programem je screening nádorů děložního čípku, který pojišťovna hradí ženám každoročně od 15 let věku v rámci pravidelné gynekologické prohlídky. Zde bych chtěla upozornit, že na gynekologii by měly 1 x ročně docházet i ženy, které nemají obtíže a jsou po odstranění dělohy a vaječníků. Zdravotní problém včetně onkologického může být i v oblasti zevního genitálu nebo ve vagině. A nakonec ještě pravidelná stomatologická kontrola, hrazená je 1x za 6 měsíců.
Co mě může varovat před nebezpečím rakoviny. Pozná moje tělo, že ve mně bují cosi zhoubného?
Na to není jednoznačná odpověď. Někteří pacienti přicházejí s obtížemi, která zcela jasně naznačují, že jde o onkologické onemocnění. Mezi takové varovné příznaky patří náhlé zežloutnutí kůže bez jiných obtíží a bolestí, rychlé zvětšování obvodu břicha, rychle rostoucí, nebolestivý útvar v prsu apod. Druhou skupinu tvoří pacienti, kteří mají jednu nebo více obtíží, ze kterých nelze jednoznačně usoudit, zda se jedná o nádor. Ti pak podle doporučení lékaře podstoupí řadu vyšetření včetně odběrů krve, ultrazvuku, CT a po zhodnocení nálezu rozhodneme, jaký bude další postup. Třetí skupinu tvoří pacienti, u kterých je nádor nalezen v rámci preventivního vyšetřování nebo náhodně. Příkladem může být třeba záchyt nádoru žlučníku při cholecystektomii pro kameny.
Pokud při vyšetření člověk zjistí, že mu našli zhoubný nádor, co by měl dělat, jak má postupovat, aby léčba mohla být účinná. Ptám se hlavně na faktor času, tedy zda je nutné ihned zahájit léčbu?
Pokud lékař zjistí, že pacient nově onemocněl nádorem, měl by ho ihned odeslat do onkologické ambulance. Téměř každý člověk, kterému je sdělena diagnóza nádorového onemocnění, je zaskočený, má strach, snaží se získat rychle co nejvíce informací a samozřejmě chce začít léčbu co nejdříve. U některých diagnoz, jako jsou například zhoubná onemocnění krve, musí začít léčba velmi rychle, často mají tito pacienti první dávku chemoterapie pár hodin nebo dní po stanovení diagnozy. U většiny „klasických“ nádorů není jejich růst tak rychlý a na zahájení léčby máme přece jenom více času. Podle mého názoru by se měl pacient dostat k onkologovi nejpozději tři týdny po stanovení diagnozy. Nejde jen o to, že může dojít k riziku z prodlení v léčbě, ale pacient s touto diagnozou má řadu obav a otázek a měl by dostat co nejdříve možnost vše probrat s onkologem.
Dost často se stává, že lidé odmítnou chemoterapii a chtějí se vyléčit sami, vyhledávají alternativní léčbu na internetu, zkouší různé bylinky, nechávají si na dálku posílat energii. Co si o takové léčbě myslíte?
Řekla bych, že v poslední době pacientů, kteří si tuto cestu léčby zvolili, přibývá. Patřím k lékařům, kteří respektují právo každého člověka rozhodovat o svém životě včetně léčby závažných, život ohrožujících nemocí. Mým úkolem není pacientovi striktně diktovat a přikazovat co má dělat, ale ukázat mu možnosti, které současná medicína nabízí. V životě je vždy něco za něco a v onkologické léčbě to platí dvojnásob. Ještě než léčba začne, měl by lékař pacientovi vysvětlit, jak moc je jeho onemocnění závažné, zda je šance na úplné vyléčení a za jakých podmínek a pokud vyléčení není možné, co mu onkologická léčba (chemoterapie, ozařování, biologická léčba ) přinesou a jaké může očekávat nežádoucí účinky. Všechny tyto informace by měl lékař podávat pravdivě, pacient by měl mít dostatek času na doplňující otázky a také třeba pár dní na rozmyšlenou. Poté by se tým pacient a lékař měli rozhodnout, jaká léčba bude nejlepší. V Česku bohužel tato úvodní komunikace s pacientem často chybí nebo je nedostatečná, někteří citlivější pacient si začnou připadat pod tlakem a zahnaní do kouta a rozhodnou se pro nestandardní léčbu. Řada pacientů, kteří ke mně přicházejí, prošla nějakou formu alternativní léčby, ale co mají všechny alternativy společné je to, že pacientovi věnují dostatek času a projevují zájem o jeho zdravotní stav. Pokud ke mně do ambulance přichází pacient, který má šanci na vyléčení nebo významné zpomalení růstu nádoru, snažím se ho velmi motivovat ke klasické léčbě. Často to vyžaduje opakované návštěvy, dlouhé a trpělivé vysvětlování. Dobře se mi osvědčilo nabídnout pacientovi souběh klasické a alternativní léčby. Pokud se pacient přes všechno úsilí, motivaci a rady rozhodne na léčbu nepřistoupit, má vždy možnost zůstat mým pacientem. Je tak zajištěno, aby v případě obtíží nezůstal bez lékaře.
Jaká je dnes úspěšnou léčby rakoviny u nejčastějších typů nádorů jako jsou prsa, střeva či prostata?
Nechci zabíhat do detailů, protože výzkum v této oblasti za poslední roky hodně pokročil kupředu a vyjmenování všech možností by vydalo na celý článek. U těchto tří diagnoz mohu říci, že pokud se jedná o časná stadia, má pacient velkou šanci na úplné vyléčení. V případě, že jsou již přítomné metastázy, jsme u většiny pacientů schopni prodloužit život na několik let. Pro mě není jediným parametrem délka života s nemocí, ale především jeho kvalita.
V médiích se čas od času dočteme, že vědci nalezli nadějný lék na rakovinu. Co vy jako onkoložka na tyto zprávy "o nadějné léčbě" říkáte? Dočkáme se někdy opravdu léků na zhoubné nemoci?
Často jsou to informace zkreslené, většinou jde o novou látku, která má potenciálně protirakovinový efekt, ale od molekuly v laboratoři k pacientovi je velmi dlouhá cesta trvající obvykle několik let. Velmi často se během klinických zkoušek zjistí, že efekt není tak velký, jak se předpokládalo, nebo že má látka moc velké nežádoucí účinky. K vaší otázce, zda bude univerzální lék na rakovinu, tak myslím, že nebude. To, co označujeme jako rakovina, je různorodá skupina onemocnění způsobených různě změněnými buňkami s rozdílnými vlastnostmi a bohužel také s velmi dobrou schopností vytvořit rezistenci na léčbu. To je také důvodem, proč například chemoterapie na začátku léčby funguje, ale časem začne nádor i při léčbě zase růst.
Kolik lidí ročně v Česku na rakovinu zemře a na jaké typy či druhy nádorů nejčastěji?
V České republice je každoročně diagnostikována 87 000 nových pacientů s nádorovým onemocněním a ročně na rakovinu zemře asi 27 tisíc lidí. Je to druhá nejčastější příčina úmrtí po kardiovaskulárních chorobách. Nejčastěji diagnostikovaným nádorem u mužů je nádor prostaty a u žen nádor prsu. Na druhém místě je u obou pohlaví nádor střeva a konečníku a na třetím také u obou pohlaví nádor plic.
Když někdo od mládí kouří, pije, je obézní, tak má asi více "zaděláno" na to onemocnět rakovinou. Jak je to ale u starších lidí, "vyplatí" se začít dřív zdravě třeba ještě po šedesátce?
Určitě se to vyplatí a nejenom finančně. I když přestanete kouřit až po šedesátce, snížíte tím riziko vzniku infarktu či cévní mozkové příhody i vznik nádorového onemocnění. Podobné je to s nadužíváním alkoholu, opět lepší přestat pozdě, než nikdy. Zde bych chtěla připomenout, že i pivo je alkohol. I když to možná bude znít neuvěřitelně, mnoho pacientů pivo vůbec nepovažuje za alkoholický nápoj.
MUDr. Petra Garnolová
Specialistka na klinickou onkologii a paliativní péči. Do roku 2016 primářka onkologického oddělení Institutu onkologie a rehabilitace Na Pleši. V současné vede privátní onkologickou a paliativní ambulanci a řídí Agenturu domácí péče a domácí hospic Péče doma.
