Lady in Orange
Foto: archiv autorky

Lady in Orange

22. 6. 2021

Lady in Orange - tak mě pojmenoval kdysi jeden cizinec, když jsme z Kréty pluli lodí na výlet na Santorini. K tomuto označení - paní v oranžovém - nedospěl náhodně. V té době jsem totiž nosila oblečení až na výjimky zásadně v oranžové barvě.

Tady je mé vyprávění, které narozdíl od vás ostatních není osobním vyznáním některé z barev. Je to spíš trochu neobvyklý případ toho, jak se z něčeho může stát závislost, nebo dokonce už i posedlost.

Když jsem se asi před 20 lety vracela jednou ze služební cesty. oslovila mě na nástupišti metra nějaká žena, pochválila mi dobře sladěné oblečení a věnovala mi kartičku s různými barevnými proužky. Řekla, že jsem vzhledově podzimní typ a toto jsou barvy, které bych měla nosit. Byla tam zelená, oranžová, žlutá, jahodově červená, tmavě modrá, fialová a další. V žádném případě bílá, hnědá, černá. Na mou námitku, že si těžko naráz obměním šatník, mi poradila navštívit "sekáč" a tam se očima snažit hledat vhodné barvy.

Ze začátku to byla docela zábava. Zaujalo mě barev hned několik. Avšak postupně - asi jsem na ni měla štěstí - jsem se čím dál víc orientovala na oranžovou. V té době se oranžová nosila hodně málo a ani v obchodech nebylo oblečení v této barvě moc k dostání. Něco jsem si tedy zpočátku koupila v sousedním Německu. Postupně se výrobků, a to nejen oblečení, objevovalo v oranžové čím dál víc. V průběhu několika let jsem měla oranžovou většinu věcí - oděvy včetně doplňků, ale i kuchyňské náčiní, nádobí a další. Kdykoliv jsem vešla do nějakého butiku, prodavačka mě s úsměvem vedla ke stojanu či regálu s oranžovou, protože už dopředu věděla, co chci.

Známí lidé si na mě zvykli a ani na veřejnosti se na mě nedívali jako na výstřední. Oblečení v oranžové mělo tu výhodu, že se hodilo vše ke všemu, nemusela jsem rozmýšlet barevné sladění. Také jsem byla na dálku viditelná, takže jsem třeba v turistické výpravě byla dobrým opěrným bodem. Jednou jsem takto jela metrem. Bylo zrovna po fotbalovém zápase, který naši prohráli s Holandskem. V metru byla výprava holandských fanoušků, kteří mě začali radostně vítat, že jsem jejich příznivec. Naopak naši cestující se na mě mračili, a tak jsem vystoupila!

Tahle etapa trvala snad 10 let. Pak jsem začala jezdit s novým kamarádem na motorce - chopperu - a na to se oranžová nehodila. Postupně jsem začala měnit pohled na barvy a vlastně na život jako takový. Z oranžové mi doma moc nezůstalo. Je to hezká barva, ale není důležitější než ty ostatní. Přeji vám všem krásný a pestrobarevný pohled na svět.

Moje barva Můj příběh
Hodnocení:
(4.9 b. / 32 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%