Takových inzerátů přibývá. Projevuje se, že se lidé zbavují pejsků, které si pořídili, když se nudili doma v době vrcholící pandemie.
Pes se stal v době covidu nedostatkovým zbožím. Chovné stanice hlásily, že nikdy nezaznamenaly tak velký zájem o štěňata. Útulky se vyprázdnily. Lidé, kteří by dříve o pořízení psa vůbec neuvažovali, si je najednou brali do domovů s nadšením. V době pandemie byli doma, mnozí nechodili do práce a tak získali pocit, že budou mít na psa hodně času. A také to byla vítaná záminka, jak se v době nejtvrdšího lockdownu dostat na procházku. Pejskaři to měli fajn, psi se venčit mohli. A tak docházelo i k případům, kdy si sousedé a kamarádi na procházky psy půjčovali. Někteří psi byli tak vyvenčení, že až pletli nohama.
Teď se odehrává to, čeho se provozovatelé útulků a veterináři děsili. Lidé se vrátili do práce. Život se téměř vrátil do původní podoby, začalo být zase možné věnovat se sportu, zábavě, kultuře, cestování. Takže na psy najednou začalo být málo času.
„Sousedé si stěžovali, že náš pes celý den štěká. My to nevěděli. Když jsme s ním, neštěká. Jenže on nebyl zvyklý být sám. Vzali jsme si ho v době lockdownu a pořád jsme s ním byli doma. Já učila z domova, manžel pracoval z domova, naše dvě děti měly dálkovou výuku. Takže pes pořád měl nás čtyři kolem sebe. Teď nezvládá být sám. Naštěstí to vypadá, že si ho vezme sestra. My už jsme do večera v práci, děti mají školu, nestíháme ho dostatečně vyběhat, takže má stres, štěká a ničí byt,“ vypráví jednačtyřicetiletá Klára. Přiznává, že ve svém okolí zná minimálně pět totožných případů, kdy se nyní lidé snaží takzvaně zbavit psů, které po změně životního stylu nezvládají.
Když má člověk home office, je pes perfektní parťák. Vytáhne ho ven, vytváří doma příjemnou atmosféru. Když člověk přiběhne v šest večer utahaný z práce a musí psa rychle venčit, je spíše otravnou přítěží. Bohužel, mnozí lidé si toto neuvědomují.
„Největší zájem byl o psy o váze do deseti kilo. Zájem byl enormní, lidé přijížděli z různých části země. Především jsme se snažili lidem vysvětlovat, jakou má který pes povahu, aby věděli, co je čeká,“ uvedl Jiří Kaleta, který pracuje v útulku Max v Havířově.
Veterináři zaznamenávali v minulém roce a půl mnohem více nových klientů, přibývalo lidí, kteří se přišli s pejskem zaregistrovat a říkali, že je to jejich první pes. Tedy jde o nezkušené pejskaře. Nyní se mnozí z nich obracejí na veterináře s tím, že si se psem nevědí rady. Mnoho psů pořízených během pandemie totiž nyní trpí separační úzkostí. Nejsou zvyklí být sami, normální pro ně bylo, že lidé s nimi byli doma. Začal se pro ně používat výraz pandemická štěňata.
„Výběr psa není až tak o plemeni jako o povaze a vlastnostech konkrétního psa. Bohužel, to mnozí lidé nepovažují za důležité, když si pejska vybírají. Unáhlené pořízení psa však přináší řadu potíží,“ říká kynolog Rudolf Desenský.
Mnozí kynologové a veterináři už na svých webových stránkách začali zveřejňovat přímo konkrétní poradenství týkající se zacházení se psy v době, kdy skončila nejtvrdší protipandemická opatření. „Psi samozřejmě uvítali, že jejich lidé zůstali doma z důvodu karantény, uzavření pracoviště nebo péče o děti. Psi jsou nejspokojenější, když nás mají stále nablízku. Jenže kdo je nepřipravil na dobu, kdy zase všichni z domova odcházejí za povinnosti a zálibami, může mít problém. Na to, že psi zůstanou zase sami, je bylo dobré připravovat, aby pak nevypukla nová pandemie, v tomto případe pandemie separační úzkosti,“ uvedla veterinářka Hana Žertová.
Jenže ta vypukla. Někde v mírné podobě, někdy ve velké míře. V jednom panelovém domě na ostravském sídlišti byla nedávno svolána mimořádná schůze vlastníků bytů, protože ve třech u nich psi tak řádí, že lidé, kteří jsou přes den doma, šílejí. Vyjí, škrábou do dveří, štěkají a protože se navzájem slyší, snaží se jeden druhého přehlušit. „Všechno to jsou pejsci, které si lidé pořídili v době pandemie a nenaučili je být samotné doma. My jsme zoufalí, majitelé jsou zoufalí, psi jsou zoufalí,“ popisuje situace jedna z majitelek bytů.
Zdá se, že tak jak v době nejtvrdších opatření, byl zájem o jakékoli psy, nyní je zájem o jakékoli rady a metody, jak je naučit být doma bez páníčků. V lepším případě. V tom horším se jich někteří lidé prostě zbavují a psi končí v útulcích.