Moje kamarádka přijela od Pardubic autem. Já jsem se přiblížila k Pernštejnu po železniční trati. Setkaly jsme se v hotelu Nedvědice. Příjemný hotel jen asi 250 m od nádraží a cca 2 km vzdušnou čarou od hradu, se vstřícným majitelem i pozorným personálem si zaslouží naši pochvalu i doporučení pro případné zájemce o pobyt.
Naše dobývání hradu
Uvítací drink jsme si daly v prostorné zahrádce hotelu a pak hned pěšky po žluté turistické značce ke známému hradu. Již dříve jsme se dohodly, že využijeme všechno, co se zde dá stihnout. Ačkoliv jsme každá jednotlivě tímto hradem kdysi dávno procházely, tak jsme se chtěly znovu ponořit do jeho historie a všímat si detailů, které nám z paměti již vymizely. Na místě jsme u pokladny zakoupily prodlouženou variantu základního procházkového okruhu. 80 minut s mladou a milou průvodkyní Eliškou bylo velmi zajímavých. V interiérech na nás čekalo seznámení se životem osvícenské šlechty. Hrad patří k našim nejzachovalejším goticko-renesančním skvostům architektury. Mnozí z vás ho jistě navštívili. Proto zde nebudu rozepisovat historická data, ani události s ním spojené.
Pokud máte zájem dozvědět se více, podívejte se později na tento odkaz:
https://www.hrad-pernstejn.cz/cs
Odpočinek před náročným večerem
Byl slunečný letní den, ale teplota maximálně do 24 °C. To bylo ideální počasí pro naše záměry. Po prohlídce hradu jsme se pěšky vrátily nejkratší cestou do hotelu. Daly sprchu, chvíli relaxovaly na pokoji. Odpočinuté jsme se přesunuly do hotelové restaurace k brzké večeři. Nachozeno už jsme měly přes 7 km. Čekal nás ještě dlouhý večer ve Vrchnostenské zahradě pod hradem. Program tam začínal od 18. hodiny, plánované zakončení až o půlnoci. Vstupenky jsme měly koupené on-line, stály 350 Kč za osobu, žádná sleva pro seniory. Programová skladba toho večera byla velmi lákavá, tak jsme rozhodně vynaložených peněz nelitovaly. Musím podotknout, že občerstvení v ceně nebylo. Proto jsme se raději navečeřely předem v našem hotelu. Po dobrém jídle jsme se s novou energií radostně vydaly po druhé pěšky, tentokrát k zahradám hradu.
Bohatý program ve vrchnostenských zahradách hradu Pernštejnů
Po přivítání a zahájení večera se rozezvučely zahradou tóny starých mistrů, které vycházely z čínského pavilónu. Otevřela se půjčovna historických kostýmů. Mezi diváky se pohybovalo pouliční divadlo Chůdadlo. V několika vstupech následovala komentovaná přehlídka módy 18. – 19. století u velkého bazénu. „Spolek elegantních dam“, které jednotlivé modely předváděly, sklízel velký potlesk. Odpolední módu vystřídala barmanská show, po níž byl zahájen provoz baru u poustevny. Míchané koktejly jsme časem také ochutnaly, rovněž sklenku vína. Dámy se na přehlídkové molo vrátily ještě v dalších dvou vstupech (večerní modely, a pak také spodní prádlo a plavky – vše opět 18. až 19. století), následujících po jiném programu.
Obdivuhodný sokolník - něco nejen pro dospělé, ale i pro děti
Všichni jsme pomalu procházeli různými cestičkami, abychom se zastavili v další části zahrady, kde již byl připraven sokolník F. Miroš s jeho opeřenými svěřenci. Se zatajeným dechem jsme postupně sledovali prolety vycvičeného jestřába, káněte, sokola, sovice sněžné i dalších druhů. Všichni dravci se vrátili ke svému sokolníkovi, bylo jasně patrné, jaká vzájemná důvěra mezi nimi panuje. Sokolník měl vyprávění i své oblíbence výborně připravené, sklízeli zasloužený obdiv. Takové vystoupení samozřejmě zaujalo i děti. Především jim bylo pak věnováno pohádkové vystoupení divadla Chůdadlo s obřími loutkami nad Tureckými lázněmi.
Do zahrad se vloudila tma
Nastal čas pro okouzlující rozsvěcení, opět za doprovodu živé hudby (Capella Allegra). Plápolavými světýlky se rozzářily stovky svíček podél cest. Připravené pyramidy osvětlovaly bazén i pavilóny. Letní noc jak stvořená pro romantické duše. Časový harmonogram byl naplňován podle plánu. Nechyběl ani ohňostroj ve 22 hodin. Ale to byla jen tečka za 1. částí večerního programu. My jsme měly zakoupenu i druhou část, tak jsme se dle pokynů přesunovaly cestami vzhůru k hradu Pernštejnu. S ohňovou show The Cube se představili zase úplně jinak členové souboru Chůdadlo. Komu by bylo v noci chladno, tak tady se rozhodně zahřál.
Následoval Videomapping Cesta časem,
promítaný na zeď hradu. Ten vytvořil ještě podmanivější kulisu historických příběhů. Rozloučení s tímto neopakovatelným večerem bylo na prvním nádvoří hradu, kde zase úplně jiné ohňové představení, nazvané Inferno, předvedla skupina In Flamenus. Nepopsatelná nádhera, navozující klid. Tak skončil zatím nejkrásnější den letošního léta, 31. 7. 2021. Během celé soboty jsme ušly s kamarádkou Mílou dohromady 25 km (každá zhruba 12,5 km). Aktivní jsme byly dost, ale ještě aktivnější všichni účinkující. Tímto děkuji.