Nepozorní a tudíž zranitelní vůči hrozbám, které přináší neznalost základů on-line bezpečnosti. Většina lidí by k této větě přiřadila výraz senior. Jenže to je omyl. Tato věta patří k věkové kategorii patnáct až dvacet pět let. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM/MARK pro mBank, který srovnával, jak se na internetu chovají různé věkové kategorie.
Téměř třetina zástupců mladé generace v něm přiznala, že u důležitých věcí, jako je například bankovnictví, občas nebo dokonce často leccos potvrdí, aniž by si přečetli, o co se jedná. Přitom tvrdili, se v internetové světě orientují lépe než ostatní věkové skupiny a cítí se v něm bezpečně. Podle výzkumu to jsou ale naopak spíše senioři, kteří se zajímají o nástrahy ve virtuálním světě a snaží se naučit, jak jim předcházet. Téměř devadesát procent uživatelů internetu ve věku nad šedesát pět let uvedlo, že se snaží rozšiřovat si v této oblasti obzory. Naopak sedmdesát osm procent mladých lidí řeklo, že se v této oblasti nijak nevzdělává.
Padesát dva procent mladých uvedlo, že se internetu vůbec nebojí, naopak osmdesát procent seniorů uvedlo, že má z internetu obavy.
Počítačoví experti se shodují, že mít obavy a rozšiřovat si obzory, je to nejlepší, co člověk užívající internet v současné době může dělat. Takže seniorská generace, kterou mnozí podceňují a myslí si o ní, že si na počítači akorát tak čtou zprávy a posílají maily s kamarády, se paradoxně ukazuje být chytřejším uživatelem internetu než mladí lidé, o kterých si společnost myslí, že takzvaně perfektně umí ovládat vše, co virtuální svět nabízí.
Zkrátka, potvrdilo se, že mladí jsou příliš sebejistí a sebevědomí. Je to podobné, jako když se dělaly průzkumy zjišťující jazykovou vybavenost. Zatímco většina mladých lidí tvrdí, že mluví anglicky, ve skutečnosti se pak při různých zkouškách nebo přijímacích pohovorech ukazuje, že je jejich angličtina mizerná. Starší generace se naopak podceňuje, tvrdí, že anglicky neumí nic moc, ale pak se ukáže, že je to mnohdy stejně nebo víc, než to, co předvedli mladí.
Vypadá to, že v počítačové oblasti to funguje stejně.
Tady je jeden velmi zajímavý poznatek, který z průzkumu vyplynul. Jeho autoři ho popisují takto: „U mladých bylo překvapivé, že tolik nedbají na bezpečnostní doporučení při nastavování hesel. Jiné heslo pro každý účet má pouze třicet šest procent mladých, zatímco u seniorů je tento podíl více než dvakrát vyšší.“
To, že je nejvyšší čas přestat seniory podceňovat, potvrdil i průzkum společnosti Netbox. Její marketingový ředitel Lukáš Pazourek uvedl: „Čeští senioři jsou navzdory zažitým předsudkům z velké míry na internetu samostatní a jejich aktivity se neomezují pouze na Facebook a odesílání e-mailů. Dvě třetiny dotázaných přes internet nakupují, čtvrtina hraje pravidelně hry a zhruba každý dvacátý se pak dokonce věnuje programování.“
Další zajímavou informací, která z průzkumu vyplynula, je to, že většina seniorů jsou samouci. I když je nyní široká nabídka různých kurzů, většina z nich řekla, že se zacházet s internetem naučila sama, a když potřebují poradit, neradi obtěžují ostatní. Na druhé straně zůstává skutečností, že senioři častěji než mladí lidé věří různých poplašným a nepravdivým zprávám, takzvaným hoaxům a sami je mezi sebou šíří. I když, je mezi nimi samozřejmě nemálo těch, kteří v takovém případě odpoví: „Běž s takovou pitomostí do háje, tohle já nikomu přeposílat nebudu.“
