„Senioři nejvíce z celé populace umírají na infekce dýchacích cest. Máme k dispozici očkování nejen proti covidu, ale i proti chřipce a pneumokoku. Starší lidé by se měli očkovat i proti černému kašli, tetanu, klíšťové encefalitidě a pásovému oparu,“ upozorňuje Zuzana Blechová, infektoložka z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka.
Hlavní rizikovou skupinu náchylnou k respiračním onemocněním představují lidé starší 50 let. „Důvody, proč jsou pro seniory od 65 let očkování proti pneumokoku a chřipce bezplatná, jsou počty chronických onemocnění, kterými senioři častěji trpí, a především smrtnost, která prudce narůstá po 65. roce,“ říká pneumoložka Václava Bártů, vedoucí lékařka plicního oddělení pražské Polikliniky Budějovická a členka výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Vyšším věkem se totiž snižuje obranyschopnost, zhoršují se funkce orgánů, staří lidé hůře kašlou, mají poruchy krevního oběhu, a proto se hůře hojí, trpí spoustou chronických onemocnění, a kvůli tomu všemu častěji na tyto respirační infekce umírají.
Pneumokok patří ke kapénkově přenosným infekcím, a to velmi častým. „Děti jsou bakteriálním rezervoárem, a tedy obrovským rizikem pro seniory z důvodu nosičství. Dalším hlavním rizikem je, že imunitní systém starších lidí ztrácí svou sílu,“ vysvětluje pneumoložka Bártů.
Pneumokoková infekce způsobuje zápal plic, ale pokud se dostane do krevního řečiště, může vést i k otravě krve a zánětu mozkových plen. Starší člověk má 6x vyšší riziko, že onemocní zápalem plic. Úmrtnost se pohybuje mezi 20 a 40 procenty, u těch, kteří trpí dalšími nemocemi, dosahuje až 50 procent.
„Problém je navíc v tom, že infekce nemá u starší populace běžný průběh a přijde se tedy na ni pozdě, což může vést i k úmrtí,“ popisuje infektoložka Blechová. Senior velmi často nemá horečku, nekašle, ale celkově se zhorší – nastávají psychické změny, je zmatený, může mít poruchu vědomí. Může trpět bolestmi hlavy a na hrudníku jako ostatní se zápalem plic, ale častěji ztrácí soběstačnost, nejí, nepije, má průjem. Nemusí mít známky infekce ani laboratorně. A proto se stává, že může k lékaři potažmo do nemocnice přijít pozdě.
Chřipka je dominantním původcem respiračních chorob. Každoročně ji chytí více než desetina populace. A jakkoliv se může jevit banálně, zejména ve vyšším věku se mohou objevit závažné následky a bohužel i úmrtí. V Česku se přesto proti ní očkuje jen asi 5 až 6 procent lidí.
Nadcházející sezona bude přát kapénkově přenosným nemocem, tedy nejen covidu, ale i dalším infekcím. Během pandemie jim nebyl věnován dostatek pozornosti, ale nikam nezmizely, jen je utlumila proticovidová opatření.
Covid přinesl mnoho zlého. Ale měl i jeden pozitivní dopad – lidé začali chápat význam očkování. Pozornost by však měli obrátit i na další choroby. „Výhody očkování nespočívají pouze v předcházení komplikacím a případným úmrtím. U seniorů vzhledem k častým přidruženým onemocněním a přirozeně snížené obranyschopnosti nemusí očkování pokaždé infekci zabránit, ale zmírní její průběh a zlepší tím její prognózu i rekonvalescenci,“ dodala lékařka Blechová.
Podle vakcinologů je možné podat vakcínu proti covidu současně s látkou proti chřipce. Očkování proti pneumokoku může následovat s dvoutýdenním odstupem.
