Na nočním nebi bylo rušno. Začínalo svítat, Sluníčko se probouzelo, už mrklo očkem na Zem. To už musely být všechny hvězdičky ve svých obláčkových postýlkách a měly zhasnuté své lampičky, s kterými v noci svítily.
Měsíček, jejich tatínek, se chodil dívat, jestli už spinkají. Ale co to? Jedna postýlka byla prázdná! Tam měla být malá, zvědavá a trochu neposedná hvězdička Jasněnka. Ale nebyla. Jasněnka se ukrývala za mráčkem a chtěla zůstat vzhůru, aby viděla, co se děje dole na Zemi, když vyjde Sluníčko. V noci všechno spalo a ona byla zvědavá. Jenže najednou zafoukal vítr a Jasněnku sfoukl. Padala a padala dolů na Zem. Spadla mezi vysoké stromy, lampička jí zhasla. Co teď? Hvězdička se bála, začala plakat a naříkala, co má dělat? Tatínek Měsíček se na ni bude určitě zlobit, že byla neposlušná. A jak se vrátí na nebíčko?
Najednou se něco mihlo kolem ní a sedlo si to na větev stromu nad Jasněnku. Byla to zrzavá veverka Čiperka, která slyšela její pláč. Prohlédla si Jasněnku a zeptala se, proč tak naříká? Hvězdička jí s pláčem řekla, co se jí stalo a neví, co má dělat.
"To ti neporadím, já dovedu vylézt na nejvyšší strom, ale žádný nedosáhne až do nebe. Víš, co, půjdeme se zeptat lišky, ta je chytrá, chodí i mezi lidi, třeba poradí."
A šly. Liška si hvězdičku prohlédla a řekla: "Chodím mezi lidi, ale jak vylézt tak vysoko, nevím, ale pojďme k jezevci, je starý a moudrý, mnoho toho zažil, třeba poradí." A tak šly.
Jezevec se zamyslel, chvíli mu to trvalo, ale nakonec řekl: "Pojďme za jelenem. Ten má silný hlas, dovede hodně troubit, bude moct zatroubit a třeba ho tvůj tatínek Měsíček uslyší. Musíme ale počkat, až bude tma a Měsíček vyjde na oblohu."
Tak čekali, zatím se hvězdička od zvířátek dozvěděla, jak se žije na Zemi a co dělají. Veverka sbírá oříšky, liška shání potravu pro svá liščata někdy až na dvorku lidí a jezevec se stará o čistotu lesa. Večer přišel na paseku velký, silný jelen a zatroubil, jak nejvíc uměl. Poprvé se nedělo nic, ale podruhém zatroubení se ozval Měsíček, co se děje, že na něho jelen troubí?
V tom už přiběhla k jelenovi malá Jasněnka a prosila, aby jí tatínek pomohl na nebe. Měsíček poslal na paseku silný stříbrný paprsek, po kterém se hvězdička vyšplhala nahoru. Poděkovala zvířátkům, že jí pomohla, a běžela se svou lampičkou, která se jí zase rozsvítila, svítit na nebíčko. Měsíčku slíbila, že už nikdy nebude neposlušná.