"Nejvyšší nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán ve Středočeském kraji, a to zhruba o deset procent, naopak největší pokles na východě republiky a severozápadě Čech," uvedl ředitel odboru statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu (ČSÚ) Robert Šanda. Podle něho téměř polovina z 10 524 167 obyvatel Česka žila ve čtyřech krajích - v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji.
Celkem 494 000 osob žijících v Česku jsou lidé s cizím občanstvím. Cizinci tak tvoří celkem 4,7 procenta obyvatelstva Česka. Nejvyšší podíl činili osoby s ukrajinským (1,4 %), slovenským (0,9 %) a vietnamským občanstvím (0,5 %). Cizinců tedy oproti roku 2011 přibylo, ne však již tak rychle jako před minulým sčítáním.
K české národnosti se přihlásilo přes šest milionů lidí. K moravské národnosti to bylo 359 000, což představovalo 5 procent osob, které se přihlásily výlučně k jedná národnosti. Přes 400 000 lidí zvolilo kombinaci národností, přičemž otázka na národnost nebyla povinná. Další dobrovolnou otázkou byla náboženská víra, na niž odpovědělo 70 procent lidí. Z nich 48 procent uvedlo, že jsou bez náboženské víry.
Ze sčítání lidu také vyplynulo, že došlo k poklesu obyvatelstva v produktivním věku. Průměrnému obyvateli republiky bylo 42,7 roku, což je o 1,7 roku více než před deseti lety. Nejpočetnější skupinou jsou lidé ve věku 44 a 45 let, nejméně početní pak lidé ve věku 21 let. Obyvatelstvo Česka stárne. Celkem 2,1 milionu osob jsou lidé ve věku nad 65 let, tedy každý pátý člověk. „To je o půl milionu více, než při posledním sčítání,“ uvedl Robert Šanda.
Podle ČSÚ celkem 50,7 procent obyvatel Česka tvoří ženy, 49,3 procent muži. Téměř pět procent - konkrétně 4,7 procenta obyvatelstva - tvoří cizinci. Ze sečtených obyvatel ve věku patnácti a více let bylo 32,1 procent svobodných a 45,6 procent ženatých či vdaných. Mezi ovdovělými výrazně převažují ženy (13,3 %) nad muži (2,9 %).
Vysokoškolsky vzdělaných lidí v ČR obecně přibývá, aktuálně tvoří 18,7 procenta populace, přičemž vyšší vzdělání mají ženy. Podle Roberta Šandy počet vysokoškolsky vzdělaných lidí přesáhl 1,5 milionu, oproti minulému sčítání přibylo i lidí s maturitou. Z lidí starších patnácti let má maturitu již 53,1 procenta. Středoškolské vzdělání bez maturity nebo výuční list má asi třetina populace.
„Domovní fond se v Česku rozrostl na 2 353 024 domů a ve srovnání s rokem 2011 tak přibylo téměř 195 tisíc domů. Za posledních 30 let se jejich počet u nás zvýšil dokonce o více než 484 tisíc, což představuje pětinu celkového domovního fondu,“ říká Robert Šanda. Nejrozšířenějším typem vlastníka domů byly fyzické osoby, které vlastnily 88,4 % všech domů. Druhou nejčastější formou vlastnictví bylo „spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek)“, které bylo evidováno u 146 799 domů. Vlastnická struktura domů nebyla poprvé v historii sčítání zjišťována přímo od respondentů, ale byla odvozena z evidovaných údajů v katastru nemovitostí. Zhruba každý čtvrtý dům v Česku pochází ještě z období před rokem 1946.
Dnes zveřejněná data bude Český statistický úřad v příštích měsících dále doplňovat do většího územního detailu. Ve druhém a třetím čtvrtletí 2022 přibydou informace o bytech a další charakteristiky obyvatelstva. Ve čtvrtém čtvrtletí budou zveřejněna data o domácnostech a dojížďce. Veškeré aktuální informace včetně tabulek a kartogramů jsou uvedeny na webu www.scitani.cz.
