Brzy ráno nás budilo roztoužené cvrlikání ptačí říše, pole zazářila ostrou žlutí řepky, stromy kvetly jako o život, tráva mi narostla do pasu a ozimý ječmen se začal vlnit vousy na klasech s budoucí úrodou zrna. Barvu občas měnili i trpící alergici, mezi něž se také počítám. Tolik žlutého pylu, který celé město zabarvil do žluta, jsem už dlouho neviděla. Zkrátka květen nezůstal nic dlužen svému názvu.
Přitom se květnu vyhnula vedra a občas i zapršelo a poněkud se vyrovnal vláhový deficit. To je přesně počasí, jaké mi vyhovuje. Mezi opečováváním záhonků na naší zahrádce a ochranou truhlíků s muškáty před sídlištními holuby hřivnáči jsem nelenila ani jinak.
Většinou už víte, že se ráda potuluji kolem soustavy jezer štěrkopískovny i u řeky. S foťákem na krku ase loudám podle vody a bedlivě sleduji cvrkot a to, kdo se přistěhoval, kdo odletěl zase jinam a kde mají dětičky. Labutí pár z pískovny už doprovází tři heboučké labuťky, druhá labuť ještě sedí. Pár husic nilských na Labi má dvě mláďata. A až budete chodit venku pod stromy, nedívejte se jen pod nohy, ale zvedněte hlavu. Kdo ví, možná i vás pozorně pozoruje kalous ušatý. Na našem sídlišti vyvádí mladé už roky. Ráda chodím pod stromy a hledám jejich deniště. Fascinuje mě, jak se pozorujeme navzájem. Letos mají tři mladé.
V květnu bylo také nějaké to cestování. Hlavně setkání i60 na sv. Hostýně, u mě spojené i s návštěvou kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Tento skvost jsem už roky toužila vidět a splnilo se mi to cestou na daleký sv. Hostýn. Pobyli jsme i v Českém Krumlově v příjemném hotelu. Mnoho turistů tam ani v této době není, a tak máte jedinečnou možnost si bez návalu projít starobylé uličky.
Čas pádí jako bláznivý a začínají zrát třešně. Ale to už máme červen. Máte-li chuť, pojďte se se mnou proletět mým měsícem květnem.