Na návštěvě u Bati I.

Výstava mapuje dějiny firmy Baťa od jejího založení v roce 1894 až do jejího znárodnění v roce 1945. Trvá do 2. října. Reportáž jsem si rozdělila v souladu s výstavou do dvou částí. První je zaměřena především na Baťovu rodinu, druhá na výrobu.

„Každá země má své hrdiny, hrdinou českého národa byl švec.“

H. R. Knickerbocker (americký novinář a spisovatel)

Sourozenci Anna, Antonín a Tomáš

Tomáš Baťa (1876–1932) je právem považován za jednoho z našich největších podnikatelů. Narodil se jako třetí dítě ševce Antonína Bati. Od raného mládí pomáhal otci v dílně a zajímal se nejen o výrobu obuvi, ale také o její prodej. Spolu se svými sourozenci, Annou a Antonínem, si nechal v roce 1894 vyplatit věno po matce a ve Zlíně společně založili obuvnickou živnost. Po odchodu sestry a smrti bratra zůstal Tomáš Baťa jediným majitelem firmy. Postupně vybudoval světové obuvnické impérium. Byl respektovanou osobností v hospodářských, ekonomických, politických i kulturních kruzích. Zasloužil se mj. o rozvoj a moderní výstavbu Zlína, kde působil 9 let jako starosta.

Baťa dával všem stejnou příležitost a schopné dokázal ocenit. Nebylo výjimkou, že se z dělníka stal vedoucí oddělení či jinak výše postavený zaměstnanec. Baťa prohlašoval: „Jste moji spolupracovníci (výraz dělník nepoužíval) a mojí povinností je vytvořit Vám takové podmínky, abyste si tyto peníze mohli vydělat.“ Baťovi zaměstnanci měli nejvyšší mzdy a příjmy v průmyslu a obyvatelstvo nejlevnější obuv na světě. Svým spolupracovníkům umožňoval se vzdělávat. Spolupracovníci firmy, kteří se podíleli na vedení a prosperitě podniku, byli po 2. světové válce perzekvováni a po roce 1948 ve vykonstruovaných procesech často odsouzeni či skončili v emigraci. Tomáš Baťa také vždy dbal na kvalitu prostředí, v němž lidé žijí. Prosazoval, aby bylo čisté, vzdušné a příjemné, protože jen tak má pozitivní vliv na lidský život a výsledky práce. Od roku 1912 stavěla firma podle projektu Jana Kotěry obytné domy pro své zaměstnance naproti zlínskému továrnímu areálu.

Tomáš Baťa zahynul tragicky 12. července 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích. V okamžiku smrti jeho firma zaměstnávala 31 000 lidí, podnikala v 56 zemích světa, měla 10 továren a 2 491 obchodů, 55 sesterských společností ve 24 zemích na čtyřech kontinentech a obuv vyvážela i do Austrálie. Mimo obuvnictví podnikala v dalších 36 oborech zaměřujících se na výrobu, služby a dopravu.

„Snažte se dělat věci nejlépe na světě a svět si vyšlape cestičku k vašim dveřím.“

Jan Antonín Baťa

Po tragické smrti Tomáše Bati převzal vedení firmy jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa (1898–1965), který plynule pokračoval v započatém díle. Pod jeho vedením dosáhl podnik nebývalé prosperity a přesahu i mimo obuvnickou činnost. V čele společnosti působil (od roku 1939 z exilu) až do roku 1945, kdy byl za své nepřítomnosti ve vlasti nespravedlivě odsouzen k 15 letům vězení, ztrátě občanských práv a konfiskaci majetku.

„Podporou kultury, vzdělání a mládeže rozvíjet hodnoty společnosti
a podnikatelského ducha, díky kterému se stalo jméno Baťa slavným.“

Tomáš Baťa jr.

Tomáš Baťa jr. (1914–2008) byl jediným synem Tomáše Bati, na jehož přání se vyučil ševcem. Studoval jazyky na prestižních zahraničních školách i obchodní akademii. Pracoval ve firmě jako řadový pracovník a potupně mu byly svěřeny významnější pozice. V březnu 1939 odjel do Kanady, kde získal občanství a sloužil jako kapitán v armádě. Ze zahraničí podporoval československý odboj.

Po válce konsolidoval zahraniční společnosti do Bata Shoe Organization. Jelikož ve Zlíně dále nebylo možné spravovat pobočky mimo socialistické země, zřídil novou centrálu v Londýně, kterou po roce 1962 přenesl do Toronta. Pod jeho vedením dosáhla firma největšího úspěchu v 80. letech minulého století, kdy zaměstnávala 90 000 zaměstnanců, působila v 92 zemích, měla 90 továren s denní produkcí více než 1 000 000 párů obuvi a více než 5 000 prodejen. V roce 1984 vedení společnosti převzal jeho syn Thomas George Bata.

Do rodného Zlína se Tomáš Baťa jr. vrátil až po listopadu 1989 a poté ho pravidelně navštěvoval. Založil Nadaci Tomáše Bati, stál u zrodu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.